středa 2. října 2013

Máme hlídání kocourků - jedeme na tři dny do Krkonoš

Den výletu: po 23.9.2013
Hlídání našich dvou domácích kocourků nám nabídla dcera H* , a tak jsme si mohli zamluvit pobyt na kraji Krkonoš  - v Liberecké boudě
Ubytování, vaření, zacházení bylo příjemné. Krásná vyhlídka do údolí. Jen  počasí nás docela zradilo, ale máme proti tomu oblečení, takže jsme vybalili a  přes vytrvalé mrholení jsme se vydali na odpolední průzkum okolí....





-----------------
Ale popořádku. Loučíme se s našimu kocourky.


 Z domova vyjíždíme až v půl jedenácté. Je zataženo a u Jičína začíná pršet. A nijak se to nelepší. Nicméně cesta probíhá dobře, navigace nezklamala. Od Lánova jedeme údolím s krásnými chaloupkami a zahrádkami – podobné jako Kryštofovo údolí. Až konec je trochu drsný, na odbočce do Luisina údolí, vede cesta k Liberecké boudě podél vleku po panelové cestě - manžel zařadil jedničku a statečně vyjel.
Chata je zavřená, zvoníme a přichází správce, provede nás chatou – restauraci, je tu ping pong, kulečník, bazén, sauna. Máme pokoj přímo nad písmenkem L. Pokoj s pohledem do údolí by byl úžasnější, ale jsme tu poprvé, takže neobeznámení a stejně přes den nebudem doma. Takhle vidíme na auto, což je uklidňující :) Chata je nová ve starém stylu, vše vypadá kvalitní. Dům je nízkoenergetický, topení v podlaze. Lze nastavit teplotu pro jeden pokoj. Wifina funguje i na pokoji dobře.


Vybalíme, chvilku posedíme. A pak  za mrholení vyrážíme do kopce. Podle rady správce odbočujeme na vyhlídku na Strážné.



Mimo les ale hodně prší, tak se vracíme zpět a jdeme lesem po modré značce. Cesta je bohužel hrozně rozrytá od traktoru, asi tu likvidovali spadlé stromy. Přitom by to byla taková ta pěkná travičková lesní cesta, co mám ráda. Radši to ani nefotím. Ale jsou tu jiné objekty.






 Stoupáme na vrch Kužel. Nahoře je už cesta zase pěkná. A zase muchomůrka.



Jen občas zafouká pořádně vítr. A to se bojíme, aby na nás nějaký ten strom nespadl. Sestupujeme k Hříběcím boudám, ale jen na rozcestí, protože mimo les mrholí vydatně. Tak se tam jen otočíme a po silnici klesáme do údolí a jdeme podél Malého Labe až k penzionu Alim,  to už je vlastně ve Strážném, odkud odbočujeme zas do kopce



a mírným stoupáním s výhledy na Strážné



až k Liberecké boudě. A před chatou si můj muž všiml zajímavé pavučiny, tak se k ní hned hrnu a fotím, i když mi prší do objektivu...












Ušli jsme 4,5 km.
Byli jsme tady na Mapy.cz
Den výletu: po 23.9.2013











3 komentáře:

  1. Super fotky, mě se Krkonoše moc líbí. Naposledy jsem tam byla v létě v lanovém parku v Rokytnici, tentokrát se chystám jinam a podle článku http://www.topsleva.cz/aktuality/krkonose-turisticky-raj/ je tam toho dost k vidění, tak bych to možná mohla vzít jako delší dovolenou a celé to projet:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj-Krkonoše jsou krásné, my tam jezdíme vlastně celý život a pořád je co objevovat. Taky jsme se nadchli pro Dolomity a teď na stará kolena jsme objevili, jak krásně je taky v Lužických horách :)

      Vymazat
  2. My jezdíme také na chatu do Krkonoš, ale kdy chceme, protože je naše. Jsem ráda, že jsme si ji před lety koupili, protože je super, když má člověk kam z města odjet. Snažíme se tam jezdit alespoň 2x za měsíc na víkend, protože si tam perfektně odpočineme a nadýcháme se čerstvého vzduchu. Přes zimu to bylo trochu náročnější, kvůli topení, ale od loňska se nám tam o topení stará ekvitermní regulace , kterou manžel ovládá přes mobil, takže ji vždycky zapnul a když jsme na chatu přijeli, tak už tam bylo teplo.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)