Z Poděbrad kousek podél Labe - tentokrát pěšky

Datum výletu: Po 14.10.2013
Zaparkovali jsme ve Vodní ulici a míříme k lávce plavební komory a hydroelektrárny. Část nábřeží poškozená při červnových povodních je už opravena.
Z lávky je přístupný ostrov ležící mezi zdymadlem a plavební komorou. Na kole jsme tudy vždy jen profičeli, tak jsem ráda, že teď je čas na prohlídku.






-----------
 Po červnové povodni je již opravena poničená část Zámeckého nábřeží

Lávka pro pěší a  cyklisty přes plavební komoru

Ostrov byl vytvořen prokopáním levého břehu Labe v rámci regulace jeho toku počátkem 20. století. Následovalo vybudování jezu s elektrárnou a plavební komorou, které byly dokončeny v roce 1923. Mezi jezem a komorou  tak vznikl ostrov, který byl parkově upraven a větší část ostrova zpřístupněna
veřejnosti. Ostrov sloužil až do pozdních 60. let k zábavě a odpočinku místních i návštěvníků. Potom byl 40 let uzavřen. V r.2011 si jej Poděbrady pronajaly od Povodí Labe a je opět přístupný.

Ze špičky ostrova je pěkný pohled na zámek.

Co mě zklamalo, byly cvičicí stroje. Na tom, co je zde nainstalováno, jsem si tedy vůbec dobře nezacvičila. Já to všude zkouším, když nějaký fitpark najdeme... A některé nářadí je opravdu dobré. Nejvíc se nám zatím líbil fitpark v Českém Brodě.

Přejdeme lávku kolem provozní budovy elektrárny - líbí se nám její věžička

O celém vodním díle, jehož autorem je architekt Antonín Engel (a také např. Podolské vodárny v Praze) je více zde:
https://www.polabi.com/o-polabi/turisticke-informacni-centrum-podebrady/o-podebradech-1/pamatky-a-zajimavosti/hydroelektrarna/
O věžičce tam píší, že parafrázuje protější věž poděbradského zámku.

Pokračujeme proti proudu Labe po modré značce, která vede většinou po břehu a někdy alejí. Kocháme se barevným listím a schválně v listí na zemi "škrundáme". (už se vracíme do dětství :))

Obrázky jsou podobné, ale neumím žádný vyhodit..

Jdeme jen k ohybu řeky, odkud by bylo vidět na soutok s Cidlinou a před ním se otočíme zpět. Protože zašlo sluníčko.

Rostou tu netýkavky, o nichž jsem si myslela, že kvetou jen žlutě. A tady jsou květy růžové a rostliny dost vysoké. Podle knížky Barevný  atlas rostlin to  bude netýkavka Royleho neboli žláznatá..

Přišel hlad, tak se odhodláváme přejít podivnou lávku určenou hlavně pro potrubí, ale je tu i chodníček.

Možná jsme taky trubky - přejít se nám podařilo bez nehody

a míříme do restaurace Labská Marina na něco dobrého.
A pak už zpět.

Ušli jsme asi 4km.

Byli jsme tady na Mapy.cz