Den procházky 16., 25.8.2013
Rajská zahrada o výměře 0,38 ha, do níž vstupujeme z Nových zámeckých schodů po Plečnikově impozantním žulovém schodišti, vznikla již roku 1562 na příkaz arcivévody Ferdinanda Tyrolského jako soukromá zelená oáza navezením několika tisíc fůr zeminy.
Pohled ke vstupu do zahrady - v pozadí žulové schodiště
Průhled na Nové zámecké schody
Za Rudolfa II. zahradu zdobila voliéra, lázeň a věž pro trubače, později zbourána.
V roce 1614, za vlády císaře Matyáše, přibyl kruhový pavilon s věžičkou, dochovaný v rohu zahrady a v 19. století vyzdobený freskami od Josefa Navrátila, s dřevěným stropem a znaky zemí, jimž císař vládl. Objekt není přístupný, ale lze nahlédnout oknem.
U Matyášova altánu zřídil Plečnik vyhlídkovou terasu,
na které stojí nevelká socha Dobrého pastýře od Josefa Kalvody z roku 1922.
Ústředním bodem velké travnaté plochy v žulovém rámu pod schodištěm je obří dekorativní mísa, zhotovená podle Plečnikova návrhu z jediného kusu mrákotínské žuly v letech 1923-1925. Toto netradiční umělecké dílo o úctyhodné hmotnosti padesát tun, průměru 430 cm a výšce 180 má snad evokovat myšlenku na střed světa.
Text čerpán z MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima. IV
Byli jsme tady na Mapy.cz
Rajská zahrada o výměře 0,38 ha, do níž vstupujeme z Nových zámeckých schodů po Plečnikově impozantním žulovém schodišti, vznikla již roku 1562 na příkaz arcivévody Ferdinanda Tyrolského jako soukromá zelená oáza navezením několika tisíc fůr zeminy.
Pohled ke vstupu do zahrady - v pozadí žulové schodiště
Průhled na Nové zámecké schody
Za Rudolfa II. zahradu zdobila voliéra, lázeň a věž pro trubače, později zbourána.
V roce 1614, za vlády císaře Matyáše, přibyl kruhový pavilon s věžičkou, dochovaný v rohu zahrady a v 19. století vyzdobený freskami od Josefa Navrátila, s dřevěným stropem a znaky zemí, jimž císař vládl. Objekt není přístupný, ale lze nahlédnout oknem.
U Matyášova altánu zřídil Plečnik vyhlídkovou terasu,
na které stojí nevelká socha Dobrého pastýře od Josefa Kalvody z roku 1922.
Ústředním bodem velké travnaté plochy v žulovém rámu pod schodištěm je obří dekorativní mísa, zhotovená podle Plečnikova návrhu z jediného kusu mrákotínské žuly v letech 1923-1925. Toto netradiční umělecké dílo o úctyhodné hmotnosti padesát tun, průměru 430 cm a výšce 180 má snad evokovat myšlenku na střed světa.
Text čerpán z MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima. IV
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)