Ze Zahrádek do Pekla

Den výletu: Pá 30.7.2021
Zase jsme v horkém dni hledali výlet ve stínu. Vybrali jsme Peklo. Jenže v pekle je horko. A bylo i tady. Jako v prádelně. Výlet se nám i tak moc líbil. Šli jsme ze Zahrádek údolím Peklo ke Skautské skále a stejnou cestou zpět. Jenom jsme neměli dost elánu na odbočky k zajímavostem podél naší trasy a ani obec Zahrádky jsme řádně neprozkoumali. Snad se sem ještě vrátíme. 

Byli jsme tady na Mapy.cz

Parkujeme v Zahrádkách a míříme k zámku. Od něj vede naše trasa - Naučná stezka Peklo.

Nejvýznamnější stavbou v Zahrádkách je zámek. První zmínka o Novém zámku pochází z roku 1556. Původně renesanční zámek vlastnili Vartemberkové, později Kounicové, kteří provedli rozsáhlé barokní úpravy zámku a také  parku. Posledními majiteli byli Lichtenštejnové. Nyní je zámek v majetku Univerzity Karlovy. Před požárem v roce 2003 sloužil jako výukové středisko a penzion. V současnosti byla započata rozsáhlá rekonstrukce.

Některá okna jsou stále černá od kouře, ale park vypadá upravený.

 Míříme k altánku.

Odtud je zajímavý výhled na obec, ty domky u skalisek by stály za průzkum

Habrová alej byla revitalizována roku 2013. V minulosti sloužila jako přirozená ochrana pro dřevěný kuželník, který byl i zastřešen a sloužil hlavně pro panstvo ze zámku.

Jdeme obecním parkem, ve kterém stojí dřevěné sochy

Scházíme do údolí, kde nás vítá skalní obydlí pro ovečky

Údolím teče Robečský potok a přetíná ho  ocelový železniční viadukt dlouhý 209m a vysoký 24m, který byl vybudován na  pěti obloucích z pískovce v r. 1898 a řadí se mezi významné technické památky. Oblouky jsou ještě dál po pravé straně,  nevyfotila jsem most celý...

Jako oblast příměstské rekreace bylo Peklo ceněno již v 19. století. Tehdy upravil hrabě Vincenc Kounic, majitel panství Nový zámek (dnešní Zahrádky), okolí zahrádeckého zámku včetně Pekla v romantický krajinný celek. Robečský potok byl po celém toku splavný a plavba ve člunu patřila k oblíbeným zábavám šlechty.

V té době Peklo ohrozil záměr stavby železnice Česká Lípa - Lovosice. Na nátlak vlastivědného spolku a veřejnosti a na příkaz samotného císaře Františka Josefa došlo k přepracování projektu a za pouhý rok v r. 1898 údolí překlenul ocelový viadukt.

Blížíme se do vesničky Karba.

Je to malá osada s roubenými chalupami, vznikla v 1.polovině  17. století. Začátkem 19. stol. se stala pro svoji romantickou polohu oblíbeným cílem výletů českolipských obyvatel, zvláště pak po zřízení železniční zastávky Zahrádky v r. 1898. Tehdy patřila k atrakcím hostince v Karbě vyhlídka na skále, kam se vystupovalo po železném schodišti.

Národní přírodní památka Peklo

Území mezi Karbou a Robčí bylo v r. 1967 vyhlášeno národní přírodní památkou s názvem Peklo.

Jedná se o údolní nivu Robečského potoka s okolními skalními stěnami v délce 4 km až k bývalému mlýnu pod osadou Karba. Předmětem ochrany jsou všechny přírodní složky a především bohatý výskyt bledule jarní.  Při jarním tání Robečský potok vystupuje ze břehů a zaplavuje údolní nivu se zbytkem lužního lesa. Po opadnutí vody rozkvétá na okolních lukách velké množství bledulí jarních. 

Ledovcová řeka, předchůdce dnešní Ploučnice, zde v kvádrových pískovcích svrchní křídy vytvořila kaňonovité údolí. Přitom vznikla řada nápadných skalních útvarů. Žije tu např. vydra říční, ledňáček říční a naše největší sova - výr velký.

Je zde zakázána jízda na kole.

Vysoká  návštěvnost se soustřeďuje zejména do doby kvetení bledulí - až 6000 turistů za měsíc. Turistický chodník byl zrekonstruován v r. 2014.

Za třicetileté války bylo Peklo skrýší pro obyvatele okolních vsí před vojenskými oddíly. Také za prusko-rakouské války (17540-2) se v Pekle ukrývali muži před pruskými verbíři.

Tady vstupujeme do Pekla. Většinou je tu zelené přítmí a vlhko. Místy oceňujeme dřevěný chodník. Několikrát přecházíme potok po dřevěných lávkách sem a tam. Okolo se tyčí vysoké skály, často s převisy - paráda :) 

A jednou vede značka temným tunýlkem. Manžel vylovil z baťůžku čelovku a já si vystačím s telefonem :)

Tady jsou ve skále vytesané otvory a je tu pěkné posezení

Tunýlkem vede značka, ale dá se i obejít

Posezení pod převisem

Přicházíme k nějakému stavení a ze ním je louka a pěkná skála

Pod skálou jsou schůdky lákající k posezení. Děláme si piknik.

A pak už jen kousek ke Skautské skále. Bohužel je tu nějaká velká rodina a vaří si na ohni...

Tak fotím jen vršek skály. Na té bíle cedulce je skautská lilie.

A jdeme stejnou cestou zpět.

Ušli jsme 11 km.
V textu je čerpáno z tabulí naučné stezky.