Orlické hory - ke Kunštátské kapli s odbočkou na Zakletý

Čt 25.6.2020
Dnes je krásně - tak zase do hor. Vyvezeme se na Mezivrší a jdeme po hřebeni přes Komáří vrch na Pěticestí a odtud ke Kunštátské kapli. Cestou zpět odbočíme z Pěticestí rozhlédnout se z vrcholku Zakletého.

Byli jsme tady na Mapy.cz

Na Mezivrší (927 m n.m.)  začíná naučná stezka "Po hřebeni Orlických hor", která vede v délce 17 km po Jiráskově horské cestě vrcholovými partiemi hor.

A my se po části této cesty projdeme. Stoupáme lesem na Komáří vrch.

Přírodní rezervace Komáří vrch - horské bučiny na hřebeni hor ve výšce 927-992 m n.m. Zachoval se zde přirozený les s převahou buku. Listnaté dřeviny lépe odolávají  škodlivým látkám v ovzduší a díky hlubšímu kořenovému systému mohou lépe využívat živiny v půdě. Zřejmě proto se na Komářím vrchu neprojevilo odumírání stromů, jako tomu bylo v blízkém okolí, kde převažoval smrk.
Podobný les tu býval všude - pak nastoupilo pěstování převážně smrkových lesů.

Na Pěticestí (1004 m n.m.)

Je to vlastně 6ticestí. Velká křižovatka cest.

Naučná cedule informuje o sportu v Orlických horách.
V Bartošovicích  se začaly vyrábět v kolářské dílně  první jasanové lyže již před rokem 1914. V Bartošovicích vznikla také první sjezdovka a můstek.
Nejvýznamnější sportovní akcí Orlických hor jsou lyžařské sjezdové závody mládeže Skiinterkriterium v Říčkách, které patří mezi pět elitních žákovských závodů na světě.

Pokračujeme po hřebenové cestě.
Les je tu čím dál nižší. Jsou to Kolowratské lesy a snaží je o jejich obnovu:

Docela zakrslý buk

Hřebenové vrchoviště - přírodní památka u Kunštátské kaple (1030 - 1040 m n.m.)
Byla vyhlášena v r. 1973. 

Na hřebeni hor, v místech, kde je vhodný tvar terénu a nepropustné podloží, se hromadí srážky. Tam roste svérázná rašelinná vegetace zvyklá na extrémní horské podnebí a trvalé zamokření. Takový typ rašeliniště se nazývá hřebenové vrchoviště. Původně bylo zdejší vrchoviště obklopeno horským lesem, který však z velké části odumřel při imisní kalamitě v 80. letech 20. století.V současné době je rašeliniště obklopeno rozsáhlými , již zalesněnými pasekami. Hloubka rašeliny tu dosahuje maximálně 1 m.
Na tvorbě rašeliny se podílejí především mechy rašeliníky. Ty se vyznačují tzv. neukončeným růstem. Rostlinka na horním konci neustále přirůstá a na spodním odumírá. Odumřelá část dává vznik rašelině. 

Rostou tu plody, které vypadají jako borůvky, ale neobarví pusu ani prsty. Jsou to bobule vlochyně bahenní a dužina jejich plodů je bílá. Asi jsou trochu jedovaté...

Už jsme u cíle  - kaple se nám moc zamlouvá. Bílá a kruhová. Musím ji fotit ze všech stran :) Je tu i příjemné posezení.

Kunštátská kaple - barokní kaple Navštívení Panny Marie (1037 m n.m.)

Historie památky
Na horském hřebenu mezi Kunštátem a Zdobnicí stojí osamocená poutní kaple, zvaná Kunštátská a také Puuschkapelle, zasvěcená Navštívení Panny Marie. Její interiér byl vyzdoben prostě vyřezávaným dřevěným oltářem a malovaným obrazem Panny Marie, umístěným na pravé straně kapličky. Uvnitř na kamenné podezdívce stával a ještě stojí kámen, kde je chronogramem nápis Salve Maria Dolorosa Te Salutat Servus a je vytesán letopočet 1671, z čehož se dá usoudit, že ve zmíněném roce byla postavena první stavba.  V roce 1831 byla kaple přestavěna a při úpravách v roce 1869 dostala nynější podobu. Hrabě Johann Kolowrat Krakowský daroval veškerý materiál.
Uvnitř stávala pískovcová socha Piety z roku 1671. Kamenná stavba původně sloužila k bohoslužbám dělníků, kteří pocházeli z Tyrolska a byli zakladateli rozsáhlých horských obcí Zdobnice a Říčky. Těžili zde dřevo na výdřev kutnohorských dolů a poté ho plavili po vodě. U Pekla nad Zdobnicí bylo dřevo nakládáno na vory a plaveno dále po Labi ke Kolínu, zde bylo vytahováno ve hráblích a dováženo do báńských podniků kutnohorských. Kaple poskytovala ochrannou střechu poutníkům, lesním dělníkům, hledačům lesních plodů či houbařům. Kaple byla cílem mnoha lidí z okolních horských vesnic i Kladska, zejména v první neděli v srpnu na den Navštívení Panny Marie. To se tu scházelo okolo 6000 věřících.

Současnost
Po II. světové válce kaple zcela zpustla. V roce 1956 byla kaple částečně opravena. Mnohokrát se stala cílem vandalů a hrozilo její úplné zničení.
V letech 1999-2000 byla opravena šindelová střecha Okresním úřadem v Rychnově n. Kn. Po několika neúspěšných pokusech o její záchranu v devadesátých letech minulého století se tohoto úkolu ujalo Sdružení občanů Via aurea z Rychnova n. Kn.  Přípravné práce byly započaty 1.7.2003 a celková obnova byla ukončena v roce 2004. 

Dovnitř se jít nedá, tak alespoň nakukujeme přes mříže

Vracíme se zpět a na Pěticestí zamíříme po žluté značce na Zakletý (991 m n.m.). Po chvilce bahnité cesty už koukáme na začátek sjezdovky a do kraje.

Ale jsme tady i z jiného důvodu.
Původně jsme plánovali, že se aspoń jednou za pobyt vyvezeme nahoru lanovkou.
První den jsme po příjezdu jen tak zkoumali okolí a přišli k dolní stanici lanovky. Tedy k místu, kde by měla stanice být. Ale žádná tam nebyla. A taky několik spodních sloupů chybělo a lano. Tak to moc na běžnou údržbu nevypadalo.
Zeptali jsme se večer pana domácího v penzionu, co se s lanovkou děje. No, probíhá výměna sloupů - budou instalovány použité sloupy z Německa a naše původní poputují zase do Rumunska. Ostatní vybavení má být repasováno v Transportě Chrudim. A stavba má  skluz, ale doufají, že zimní sezonu stihnou...

Zajímalo nás tedy, jak to vypadá nahoře. 

Je půl třetí. Žádný čilý ruch nevidíme - jen jednoho pána, co svačí. A sloupy v horní části nám připadají ještě ty staré. Tak jsme opravdu zvědaví, jestli bude v zimě lanovka funkční. Přejeme jim to.
A budeme to sledovat - odkaz na webkameru  na Zakletém.

Vracíme se zpět na Mezivrší. Je horko a já sotva pletu nohama. A to jsme ušli jen 10 km.

V textu je čerpáno z naučných tabulí po cestě.