Den procházky: 8.2.2014
Je krásný den a jedeme do města na malou procházku.
Byli jsme tady a tady
U Národního divadla - v budově Laterny Magiky se odráží protější budova, v níž se kdysi kdeco pojišťovalo. Ale stačí krok a je tam nějaký Topič:)
Část fasády historické budovy Národního divadla je už opravena a vykukují z ní hlavičky - každá jiná, tak si
A když už jsem v těch detailech, tak na mostě Legií si zvěčním zase různé pracanty na sloupech veřejného osvětlení. Těch profesí je tam asi víc, střídají se ale nepravidelně.Na důkladnou prohlídku nemám trpělivost, spíš to budu zkoumat průběžně.
Teď jsem se zpětně dočetla, že nedávno byly sloupy omylem celé zeleně natřeny - včetně litinových a bronzových částí. Z těch bylo nutno barvu odstranit a upravit tak, aby se opět mohla vytvořit patina.
Kolem Střeleckého ostrova se houfují labutě, kačenky, racci, lysky(myslím) - jdeme se tam podívat.
Labutě jsou jako doma i na ostrově - vykračují si spokojeně z jedné strany na druhou.
Labutě jsou jako doma i na ostrově - vykračují si spokojeně z jedné strany na druhou.
Když jsme tu byli hned po rekonstrukci ostrova, báli jsme se, že asi dlouho nevydrží kameny lemující cestičky. Byly jen tak volně položené. Ale asi to tak bylo ok - nějak se samy zakotvily. Našli jsme jen jeden "vylomený zub". :)
(=éppppppppppppppppppppppacv třřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřř
tohle je právě vytvořený příspěvek Hnědého kocourka všemi čtyřmi tlapkami napříč klávesnicí)
A pak máme naplánovanou návštěvu kubistické kavárny Grand Café Orient v domě U Černé matky boží. Pan architekt Josef Gočár postavil nejen kubistický dům, ale navrhl i kubistický interiér.
Kavárna je příjemně zabydlená, hrál tam zrovna živý pianista a mimo jiné jsme si dali i kubistický věneček :)
Kavárnu u Černé Matky Boží mám moc ráda (ale už jsem tam dlouho nebyla), zvláště když se podaří natrefit na pana klavíristu. Kubistický věneček si musím pokaždé dát, to je geniální. A jak ještě dodává syn - dej si k tomu rakvičku a máš důchodcovské menu :-)
OdpovědětVymazatPřijde mi, že racků je teď nějak moc, minulý týden jsem šla z práce domů (po 8 večer) po Mánesově mostě a nade mnou jich přelétalo ohromné hejno. To byl tak zvláštní zážitek - tma, ti rackové...
Fotky máš nádherné - a nejenom toho věnečku :-)
Tma a velké hejno racků - to by mi asi bylo hodně ouzko. To bych si musela co nejdřív dát to důchodcovské menu - určitě aspoň dvakrát! Film Ptáci byl první horor, který jsem viděla. A myslím, že na něj nikdy nezapomenu...
VymazatJinak se mi ale rackové líbí - když nejsou moc v přesile..