čtvrtek 27. srpna 2015

Z Rašovky na Javorník - sud a zelená kobyla

Den výletu: So 11.7.2015

Docela malý vyhlídkový výlet hned vedle Ještědu.

Byli jsme tady na Mapy.cz a ušli jsme jen asi 5 km.







Před časem, kdy jsem si ještě výlety nezaznamenávala, jsme se vydali z Ještědu na Pláně a stále po hřebeni dolů. Klesali jsme takhle asi 7km a kochali se krásnými vyhlídkami na obě strany a nakonec jsme došli na Rašovku k restauraci s rozhlednou. A to tedy bylo docela vtipné - rozhledna na nejnižším místě našeho výletu.

Teď se na Rašovku vracíme - i odsud jsou totiž pěkné vyhlídky - cestou na další kopec - Javorník s obřím sudem.
Rozhledna Rašovka (610 mnm) v Šimonovicích u Liberce

Cíl - kopec Javorník. Na místě, kde na kopci končí louka a začíná les, bude pěkné místo k rozhlížení.


Ale i cestou je na co koukat. Po pravé straně vidíme Velký a Malý Bezděz,


Ralsko


zase ty Bezdězy..


Po levé ruce jsou Jizerské hory, zpátky Liberec a dopředu Krkonoše..


Dole je asi Dlouhý Most



Pohled zpět na Rašovku a na zalesněném úbočí už nepatrně vykukuje špička Ještědu


Rašovka přizůmovaná


a Ještěd už zřetelný


vpravo dopředu koukáme na Trosky


Stoupáme do kopce a u lesa chvilku posedíme, nemůžeme se vynadívat..









Věčně sedět tu nemůžeme - tak ještě kousek stoupáme lesem


a na další mýtině vidíme zpátky Liberec


a dopředu na obzoru Krkonoše, ty kopce víc v popředí neumím...


Přicházíme k Javornické kapli





Kaple stojí u horní stanice lanovky skiareálu Obří sud - Javorník. Tak jsme zase v civilizaci.

A širokou silnicí už je to kousek na Javorník ( 684 mnm)  k obřímu sudu.
http://www.areal-obrisud.cz/

Obnovený obří sud se mi vůbec nelíbí - je to taková umělá novostavba, co má sudovitý tvar. Navíc tu zrovna probíhá svatba nějakých okázalých zbohatlíků. Tak jsme si koupili jen pohled původního sudu a získali nějaké letáčky.
Zas na druhou stranu je dobře, že to místo nenechali úplně zpustnout.

Původní sud ale musel být parádní - skutečný velký sud! Tady je víc o něm:
Obří sud přivezl občan Dlouhého Mostu Vilém Hubel z vjýstavy ve Vídni v roce 1898. Na koupi obřího sudu, který stál 600 zlatých, se finančně podíleli také Josef Hubel, Eduard Hubel a August Horbe. Sud byl do Dlouhého Mostu dopraven Vlakem na čtyřech vagónech.Smontován byl na pozemku na vrchu Javorníku, měl v průměru 12 m a na délku měřil 14 m. Okolo sudu vedla turistická trasa a sud samotný byla vyhledávanou turistickou zajímavostí. Vedle sudu byla přistavěna zděná restaurace a za ní tobogán. Vešlo se do něj až 300 lidí. Ke slavnostnímu otevření Obřího sudu došlo dne 18. června 1899. Aby zvýšila atraktivitu místa a zlepšila rozhled, rozhodla se obec Javorník přistavit rozhlednu.K iniciativě se připojila i hodkovická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Společným úsilím se jim podařilo  postavit dřevěnou, částečně krytou rozhlednu, vysokou 18 m. První návštěvníci se z ní mohli rozhlédnout 25. května 1924. Bohužel , během válečných let věž značně utrpěla a na přelomu 40. a 50. let musela být z bezpečnostních důvodů stržena. Osudným dnem pro restauraci se stalo 20. září 1974, kdy historický objekt kompletně shořel. Později se několikrát uvažovalo o jeho obnově i o znovupostavení rozhledny. Místo toho však v polovině 90. let na vrcholu Javorníku vyrostl kovový stožár základnové stanice pro mobilní operátory. Situace se začala měnit až v roce 2010. Tehdy byl na severním svahu kopce vybudován lyžařský areál, doplněný bobovou dráhou a o rok později se na vrchol vrátila i restaurace se staronovým názvem Obří sud. V provozu je od 2. října 2011.






A jdeme zpátky.
Přizůmované  zamlžené Krkonoše. Vpravé části malinko vyčnívá bouda u Sněžných jam.


Další fotka není roztřesená jen čirou náhodou. Koukám  tady zpět do kopce, který jsme pokojně scházeli. Na fotkách většinou není dobře poznat, jak je kopec prudký. A tenhle docela je. Najednou jsem měla divný pocit v zádech - jo. Řítil se cyklista. Asi tak 50 km/h. Uskočili jsme - v mém případě čistě nahodile - já prostě zpanikařím - správným směrem. Nic se nestalo.
Tohle je ale fakt hnusný. My sami jezdíme na kole taky rádi.
Ale pěšáky tedy nikdy takhle neděsíme...



Ještě odpolení pohledy na Ralsko a Javorník



Po jídle v Rašovce koukáme, že na autě nám sedí zelená kobyla - velikánská kobylka.
Tváří se docela přátelsky, tak ji fotíme ze všech stran.







Kolem jde pár asi našeho věku  a jestli si ji mohou také vyfotit. Tak se ochotně dělíme.
Kobylka z toho zřejmě vyvodila, že je opravdu naše, protože na svém místě na střeše na nás stejně přátelsky zírala i doma v garáži. Jak se dokázala udržet cestou po dálnici, to nás naplnilo obdivem ale  i hrůzou - že bude naše už napořád.
A upřímně - přátelskost nás opustila. Manžel našel kelímek, přiklopil kobylku, pod kelímek jsme podsunuli nějaký papír a odnesla jsem ji na pole za sídliště.
Zatím se nevrátila...

4 komentáře:

  1. Tak s tou kobylkou je to dobrá story:-) jinak koukám, že jste byli u nás v kraji. Javornik máme rádi, dají se odsud udělat i příjemné procházky dolů do Hodkovic. Tady: http://kubikova.blog.denik.cz/c/397491/Z-Javorniku-do-Hodkovic.html a tady: http://kubikova.blog.denik.cz/c/397507/Z-Javorniku-do-Hodkovic-podruhe.html. mějte se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad se sem ještě podíváme - třeba až bude barevné listí :) je tam tak krásně.

      Vymazat
  2. Nádherné fotky! My ani letos nikde nebyli... Ta kobylka vypadá děsivě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky :)
      My jsme také kvůli tomu vedru byli fakt nešťastní - až te´dka ožíváme.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)