Brdy - ze Strašic k Padrťským rybníkům

Den výletu: So 1.4.2017
Před rokem jsme podnikli pěší výlet ze Strašic k zámečku Tři trubky a pak ještě kousek na kopec Kočku. Letos jsme zrychlili díky koloběžkám a tentokrát jsme na rozcestí s jalovcem za zámečkem odbočili na cestu zvanou Josefka. Ta mírně stoupala - částečně jsme jeli a částečně vedli koloběžky až k Padrťským rybníkům. Krajina kolem a samotné rybníky jsou překrásné. A báječně jsme si užili cestu zpět - spoustu kilometrů mírného sjezdu - paráda!
Byli jsme tady na Mapy.cz



Cesta do Strašic se díky koloně za Prahou protáhla o půl hodiny, v cíli jsme skoro v poledne. Projedeme Strašicemi až k lesu a chceme zaparkovat na "loňském" místě, aut tu stojí hodně. Ale kolemjdoucí kolega výletník nás upozorňuje, že mají za stěrači pokutové lístečky a že kousek dál na žluté značce je parkoviště. Tak jsme zachráněni. I když jsme žádnou zákazovou značku neviděli.

Ke Třem trubkám a na rozcestí s jalovcem nám to trvá jen  chvilku

zabočíme tentokrát na lesní cestu Josefku.

Chvílemi jedeme a chvílemi vedeme kolobky - stoupání je mírné, kolem voňavý les a ticho. Občas nás předjede nějaký cyklista, většinou e-cyklista.

Brzy jsme nahoře - otevře se nám pohled na travnatou planinu - sem tam smrček - to je moje oblíbené...

vidíme meteoradar na vrcholu hory Praha (862 mnm)

Cestou potkáváme 3 naučné tabule o Račí stezce - Padrťský potok je Evropsky významná lokalita  - předmětem  ochrany je rak kamenáč.

Míjíme menší rybníky, tady je jeden, ale v mapě nemá jméno

Konečně jsme u Padrťských rybníků. První je Dolejší.

Pod hrází Dolejšího rybníka bývala ves Padrť.

Po hrázi Dolejšího rybníka vede silnička, kdežto na hrázi Hořejšího rybníka je travnatá cesta

Pokračujeme po červené značce

 na hráz Hořejšího rybníka. Pěšky bychom sem asi šli z Míšova, to bychom pohodlně ušli.

To je náš cíl - tady se usadíme na hrázi, kocháme se vyhlídkou na obě strany, oba rybníky a.... Je krásně a teplo, děláme si piknik!

Padrťské rybníky 
existují již více než čtyři století. Území, na němž rybníky vznikly, bývalo hranicí dvou panství - mirošovského a rožmitálského. Od poloviny 16. století měly oba tyto správní celky jediného majitele, a to vysokého úředníka a oblíbence krále Ferdinanda I. Floriana Gryspeka z Gryspachu. Protože to byl nesmírně bohatý šlechtic a dobrý hospodář, bylo to s největší pravděpodobností právě on, kdo dal zrod Padrťským rybníkům. Přímý doklad o jejich založení a budování neexistuje, avšak urbář z roku 1565 již uvádí dva největší rybníky tohoto Gryspekova panství: Hořejší a Dolejší Padrť.
Ve druhé polovině 16. století začíná pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka vznikat vesnice Padrť. Snad navázala na osadu budovatelů díla. Její výraznější rozvoj nastává až ve století následujícím, kdy se Padrť stala železářským střediskem. Největší železářská konjunktura byla v Padrti v 18. století, tedy v čase, kdy Podbrdsko představovalo hlavní železářskou oblast Čech. Letopočet 1753 představuje Padrť jako místo, kde dýmá vysoká pec a níže na Padrťském potoce buší pět hamrů. Následující století však přineslo obrat k horšímu. Padrťská vysoká pec vyhasla v roce 1817, poslední hamr dobušil v roce 1867. Za první republiky se Padrť stala rekreačním místem, na březích byly pořádány skautské tábory. Ortel nad Padrtí, stejně jako nad dalšími vesnicemi v nitru Brd byl vyřčen v roce 1952.
(Výpis z knihy Střední Brdy krajina neznámá od Jana Čáky)

Padrťské rybníky svou nadmořskou výškou 630 mnm jsou nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách . 
Hořejší Padrťský rybník má výměru 115 ha, je však poměrně mělký. Tento rybník je obklopen nádhernými lesními porosty, je napájen řadou drobných lesních přítoků, což předurčuje vyšší kyselost vody. 
Dolejší Padrťský rybník je menší, jeho výměra je 65 ha a je napájen výtokem z Hořejšího rybníka. Tento rybník je obklopen loukami a bezlesím, čímž připomíná více klasické jihočeské rybníky. Padr´tské rybníky jsou obhospodařovány v dvouletém cyklu, každoročně se loví jeden z nich.  Padrťský kapr se každoročně distribuuje do obchodní sítě  a je svou kvalitou a výbornou chutí známý. Průměrný výlov je 40 - 50 tun.

Technický popis - hráze jsou původní z dob založení rybníků pravděpodobně z konce 14. či počátku 15. století. Jsou zemní, sypané, homogenní a návodní strana je zčásti kryta kamennou rovnatinou. V hrázích jsou bezpečnostní přelivy. Z Dolejšího rybníka vytéká řeka Klabava, dříve se až za Dobřív nazývala Padrťský potok. Účelem vodohospodářského díla kromě chovu ryb je akumulace vody pro vodárny Strašice, Rokycany, železárny Hrádek a další menší odběratele, vyrovnání průtokových poměrů, zmírnění velkých vod a zásoba požární vody.

Posilněni donesenými zásobami se asi ve tři  vydáváme na zpáteční cestu.Těšíme se na sjezd dolů. Ale zpočátku musíme překonat pár úseků s dlažebními kostkami - ty nás tedy potrápí, úplně mě píchá v hlavě :(. Možná se to dá ale nějak objet - to je úkol pro příště.

Ale když se dostaneme k lesu, pak cesta jen mírně klesá a jede se nám báječně. Asi 9 km pomalého sjezdu krásným lesem.

Celkem jsme ujeli 24km.

V textu je čerpáno z naučné tabule u Hořejšího Padrťského rybníku.