Poté, co jsme obešli jsme jezírko Jordán, jdeme přes Labe do Lázeňského parku a nakoukneme i do zámku.
Byli jsme tady na Mapy.cz
U mostu přes Labe vidíme trochu netradiční - podle mně - sochu sv. Jana Nepomuckého.
Počasí se na nás rozlobilo a nad zámkem se stahují mračna a ochladilo se.
Jdeme se ohřát a posilnit do cukrárny a pak směřujeme do Lázeňského parku.
Altán nad pramenem Eliška je z roku 1927, původní pramen navrtán v roce 1910 v hloubce 107,2 m, utěsněn 1955.
Velkou atrakcí lázeňského parku se již v roce 1936 staly květinové hodiny. O jejich zhotovení se zasloužili pracovníci poděbradské elektrárny v čele s ředitelem Novotným. Ten se prý nechal inspirovat květinovými hodinami v Žitavě, kde byl na výletě.
Najednou je tak smutno a ten strom se tak přísně kouká,
že se raději stahujeme na náměstí.
Ještě nakoukneme do zámku. Původně gotický hrad ze 13. století, jeho poslední velká klasicistní přestavba byla provedena v letech 1752 - 1757.V současné době zde sídlí Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, ale po nádvořích se můžeme volně procházet. A jsou tu poučné cedule.
Pramen Bülow
První pramen minerální vody objevený proutkařem Karlem Bülow z Bothkampu, po kterém dostal i své jméno. Navrtán byl v r. 1905 na vnitřním nádvoří zámku.
Nejvýznamnější částí starého hradu je gotická věž-hláska. Ve středověku sloužila jako vězení. Síla kamenného zdiva věže je úctyhodná – při desetimetrovém průměru věže činí 3,8 metrů.
Naproti věži, v malém výběžku nádvoří, které vzniklo renesanční přestavbou, je 13 m hluboká, do opukové skály vytesaná hradní studna, kdysi jediný zdroj kvalitní pitné vody pro zámek i celé město.
Na vnitřním nádvoří zámku je také vstup do Památníku krále Jiřího, který je umístěn v bývalé hradní kapli.
No a tady dvojčata asi odešla
Tak my také jdeme
Text čerpán z odkazů na http://www.mesto-podebrady.cz/
Pěkný výlet, další místo na mém pomyslném seznamu. A stromy...jako vždy nádherné.
OdpovědětVymazatDíky:) Nám se tam moc líbí. Procházka městem i podél Labe všemi směry stojí za to.
VymazatHned bych se tam znovu vydala... V Poděbradech jsme byli vloni v létě a teď to jsou úplně jiné obrázky, bez sluníčka, bez listí. Moc se mi líbí fotka stromu na promenádě, i nebe je krásně fotogenické. A vzpomínám na zámeckou kavárnu, kdy jsme seděli venku a popíjeli vínečko... :-)
OdpovědětVymazatNám se tam právě počasí úplně otočilo. Z azúra najednou černé mraky a zima. Tak jsme vpadli do první cukrárny - byla dost podivná, ale ohřáli jsme se.
VymazatDo zámecké kavárny musíme také někdy zavítat:)