Procházka Táborem

 Den procházky: Po 8.4.2024

Procházka po pamětihodnostech v centru Tábora a posezení u Jordánu.
Šli jsme tudy: na Mapy.cz

V Táboře vjedeme do parkovacího domu, který asi postavili, když byla auta ještě maličká, takže jízda v něm vyžaduje dost opatrnosti. Zato z něj můžeme vylézt hned v horní části Tábora.

A odměnou je nám výhled na Jordán.

(nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě, založená jako zásobárna  pitné vody v r. 1492.)

Míříme k Žižkovu náměstí.

Už jsme tu. Vidíme děkanský kostel Proměnění Páně.

V informačním středisku načerpáme materiály na průzkum - hlavně  pěknou mapu prohlídkového okruhu a jdeme přibližně podle ní.  Je i na webu. Info o památkách je také odtud. 

Procházíme kolem spousty krásných starých domů - chci je aspoň nějak zachytit, takže jsou často dost šišaté...

Stará radnice - Husitské muzeum - jedna z nejvýznamnějších památek pozdní gotiky v českých městech

Z přízemí Staré radnice je vstup do podzemních chodeb, které vznikly propojením sklepů měšťanských domů v 16. století. 650 m středověkého podzemí je od r. 1947 přístupno veřejnosti. Na obrázku níže mozaika ukazuje půdorys Žižkova náměstí a je zde vyznačena červenými dlaždičkami i cesta podzemím.

Občas trochu odbočíme, moc se nám líbí ty úzké uličky, dvorky a dlažba

nakoukneme do nějakého krámku nebo průchodu

Táborské městské hradby zesilovaly na strategických místech dělové bašty.

Tady je Velká bašta zvaná patrně Kožešnická

Pohled na Jordán z parčíku zvaného Velký šanc. Šanc byl opevňovací prvek. Tento byl vybudován v letech 1646-7 z hlíny a rumu pobořených hradeb a domů. Kryla jej nová kamenná zeď, která navazovala na původní opevnění - parkán.

Vodárenská věž - vzácná renesanční stavba zdobená obloučkovitými štíty. Unikátní čerpací zařízení čerpalo vodu z vodní nádrže Jordánu do výšky 32 m. Z věže byla voda dřevěným potrubím rozváděna do městských kašen.

Špitálská kaple Svatého kříže. Původně byla zasvěcena sv. Alžbětě. V r. 1946 byla kaple opravena a předána do užívání pravoslavné církvi.

Najednou vykoukneme zase na Žižkově náměstí.

Vedle hlavního vchodu do děkanského kostela jsou umístěny kopie soch sv. Donáta (ochránce před bouřkami) a sv. Floriána (ochránce před požáry). A mezi nimi je barokní Pieta. Celek tvořil původně oltář v kryptě Augustiniánského kláštera. Na náměstí byl přenesen roku 1850.

Na náměstí jsem zapomněla vyfotit sochu Jana Žižky. Ale je tam :)

A také kašnu...

Míříme k bývalému klášteru bosých Augustiniánů s kostelem Narození Panny Marie

Branou vejdeme do Holečkových sadů

Nafotit se mi to moc nepodařilo, ale park je na velmi strmém svahu, po kterém se klikatí cesty dolů k Tismenickému potoku.

Vykukuje Žižkova bašta

Přicházíme k nejstarší památce Tábora  - hradu Kotnov. K hradní věži přiléhá městská brána zvaná Bechyňská. Hrad byl časem přeměněn v pivovar. Vařil pivo až do r. 1980. Poté chátral. Od počátku 21. století je v soukromých rukou a zrekonstruován.

Jdeme ke hřbitovní kapli sv. Filipa a Jakuba. Kolem kaple se rozkládal starý táborský hřbitov. 

V letech 1969 - 1973 byl hřbitov přeměněn na městský Park Pod Kotnovem. Některé náhrobky tu zůstaly. 

Uděláme si přestávku a posedíme na lavičce.

Pokračujeme dosti rušnou ulicí Na Parkánech, z které je pěkná vyhlídka na Lužnici

Nakonec sejdeme k Jordánu a projdeme se po Jordánském nábřeží.

Je tu socha Jiřího Hrzána

Tady uděláme ještě jedno posezení a pak už jdeme k autu.

Ušli jsme asi 5 km.

Určitě bychom v Táboře rádi strávili delší čas, je to krásné město.