čtvrtek 4. července 2019

Na Zwölferkopf

Den výletu: St 5.6.2019
Dnes se potřebujeme dostat do Pertisau čerství a s koloběžkami. Tak volíme cestu lodí.
Potom se vyvezeme lanovkou na Zwölferkopf, těšíme se na vyhlídku a sjedeme na koloběžkách zpět.
Ale jízda dolů se nám úplně nevyvedla...
Byli jsme tady na Mapy.cz







Achensee kartičky poskytují slevu na lodi jen na okružní jízdu. I kolobky musí platit - poloviční jízdné. Je jim vyhrazeno místo na přídi.





První zastávka lodi - u restaurace Geisalm




A když koloběžky na chvíli opustíme a sedneme si uvnitř, hned si opatří fanoušky. Tak se přidáváme. Prý taková vozítka nikdy neviděli :) Ten pán vpravo je povídavý - prý je z Londýna, ale před třemi lety provedl sám brexit a teď je obyvatelem Alp. A Pertisau je jeho nejoblíbenější vesnice.


Do Pertisau se právě blížíme. Vlevo už na nás čeká kopec Zwölferkopf s lanovkou.


Jsme v ní. Kolobky jedou s námi zadarmo. Vznášíme se nad Pertisau.



Na tenhle pohled na jezero z výšky jsme se moc těšili.


Na protějším břehu jsme včera jeli.


Pětilanovka už zas jede dolů.


Sedíme na lavičce a kocháme se aspoň půl hodiny.


Pozorujeme paraglajdisty.





Tady je tabule s trasami. Pán dole v pokladně, který nám prodával lístky, se na nás starostlivě díval, říkal, ať jsme opatrní a jedeme tou dlouhou oranžovou cestou č. 2. To jsme také měli v úmyslu.


Sjeli bychom  do tohoto údolí, kterým vede cesta podél potoka Dristenaubach.



Po červené cestě jsme koloběžky svedli pod vrchol na rozcestí 4 cest. Tady. Jenže ta oranžová cesta vedla do kopce - no asi jen kousek.... Ale nás to v tu chvíli odradilo



Naopak ta modrá cesta č. 7 vedla dolů, byla široká a vypadala, že se po ní hezky pojede. Bohužel taky jen kousek....
Za chvilku se zúžila, byla samý kořen nebo velký štěrk, no skoro nesjízdná.


Zato jsme potkali dva tunely


Našli jsme lavičku, poseděli, posvačili a užívali si další vyhlídku.
Vede v tom údolí spousta cest. Dalo by se tu výletit třeba čtrnáct dní.


To, co vypadá dole jako parčík, je golfové hřiště.


Nakonec jsme se dokodrcali k chatě Rodelhütte, od které vede sáňkařská dráha - v létě ale pěkná šotolinová cesta. Odtud se už zas  pohodlně vezeme až do Pertisau.
A vracíme se kolem jezera stejnou cestou jako včera.
Pejskové tu mají i svou pláž. Ale co jsme si všimli, bylo dost pejskařů po celém břehu a snad to nikomu nevadilo.


Zase máme štěstí na mašinku ve stanici. Teď už jsme trochu informovanější. 

K otevření dráhy roku 1886 byly pořízeny 4 ozubnicové parní mašinky. Kromě čísel dostaly také jména Theodor, Hermann, Georg a Carl. Po 2. sv. v. byla mašinka č. 4 vyřazena na náhradní díly a v r. 2008 byla zprovozněna nástupkyně č. 4  - první dáma - Hannah.
To je právě tahle:






Odpoledne začalo trochu foukat a jezero úplně ožilo - plachetnice, windsurfaři i kitesurfaři se vyrojili.  Chvíli jsme je pozorovali. Byla tam i trojice začátečníků kitesurfařů s instruktorem - tedy není to vůbec jednoduché :)
Fotit jsem ale zapomněla..
Až když jel vláček..




Ještě trochu informací o trati Achenseebahn.

nejstarší parní zubačka v Evropě (Od 1886). 
Délka trati: 6,76 km
Výškový rozdíl: 440m

Za zastávkou Burgeck na km 1,4 km od Jenbachu začíná největší stoupání 160 ‰.
Z horského úbočí vysoko nad Jenbachem mají cestující nádherný výhled na údolí Inn. Po 30 minutách jízdy se dostanete k nejvyššímu bodu na trati: do stanice Eben, ležící na  3,62 km, ve výšce 970 metrů nad mořem.
Těsně před zastávkou Eben končí ozubnicová část tratě.  Stanice Eben jako jediná na trati slouží jako výhybna. Zde se křižuje vlak z údolí a vlak jedoucí od jezera.
Z bezpečnostních důvodů jsou vlaky jedoucí ve směru nahoru tlačeny a vlaky jedoucí směrem dolů taženy lokomotivou.

V textu čerpáno z místních informačních letáků

4 komentáře:

  1. to jsem se zase pokochala nádhernou přírodou a zajímavým povídáním.

    OdpovědětSmazat
  2. Úzkou kamenitou stezku si vybavuji moc dobře. Byla jsem chvilku neopatrná a téměř jsem tam žuchla do strmého propadliště. Na kolobkách to musela být pěkná natřásačka. Tak doufám, že to nijak nepoznamenalo výlet třetího dne. Trpělivě čekám na další reportáž.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pak už jsme chodili pěšky:)
      Ne že by nás to odradilo, ale podle plánu :)

      Smazat

Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)