Na německé půdě v Praze

Den procházky: Čt 23.6.2016
O muzejní noci jsme se z oken Schwarzenberského paláce dívali dolů na palác Lobkovický, kde sídlí německé velvyslanectví.
A za pár dní potom se dovídáme, že velvyslanectví zas po dvou letech otvírá na jeden den své dveře veřejnosti. Tak jsme se na Malou Stranu, do Vlašské ulice č. 19, vypravili.
Byli jsme tady na Mapy.cz




Barokní palác byl postaven po roce 1702 hrabětem Přehořovským z Kvasejovic, který ho ale kvůli dluhům brzy prodal. Od roku 1753 ho vlastnila rodina Lobkoviců. V roce 1927 Lobkovicové budovu prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav a další. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se zde usídlilo čínské velvyslanectví. Od roku 1974 je palác sídlem západoněmeckého, později velvyslanectví sjednoceného Německa v Praze.
Více je ZDE.

Zájem je dost velký, stojíme frontu a procházíme kontrolou.

Čtyři freskové sály v přízemí vznikly v letech 1708 až 1712. Hlavní sál zdobí krajinky v tehdy módním čínském stylu.
Poškození na stěnách hlavního sálu je svědectvím událostí z roku 1989, kdy i tady stály palandy pro uprchlíky z NDR.

Sledujeme dokument z r. 1989, kdy východní Němci hledali na vyslanectví útočiště pro vycestování do západního Německa.

V prvním patře mě nejvíc zaujaly vyhlídky

a některé věci

V Kupolovém sále probíhala přednáška, ale jen jsme jím prošli. 
Sál je centrem prvního patra a srdcem paláce, je vysoký 13,5m - přes dvě patra. Kníže Josef František Maxmilián z Lobkovic (1772-1816) byl příznivcem Carla Marii von Webera a Ludwiga van Beethovena - oba prý zde v kupolovém sále koncertovali. Ludwig van Beethoven byl v Praze hostem v roce 1794 a 1796. Carl Maria von Weber byl v letech 1813 až  1816 operním ředitelem ve Stavovském divadle v Praze.
Dnes se v kupolovém sále pořádají koncerty, diskuse, přednášky, konference a recepce. 
Balkónové  dveře  zde vedou přímo na "Genscherův balkon" s pamětní deskou připomínající 30.září 1989.

Balkon
V létě a na podzim roku 1989 hledali občané NDR, kteří chtěli vycestovat na Západ, útočiště na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Během týdnů jejich počet značně rostl. Nejprve byli ubytováni v podkroví, pak byly dány k dispozici kanceláře a reprezentační prostory - i kupolový sál, nakonec byly na zahradě postaveny stany. Koncem září pobývalo v prostorách velvyslanectví asi 4000 uprchlíků.
30.září 1989 jim tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher z balkonu oznámil, že mohou vycestovat na Západ. Jeho slavnou, nedokončenou větu "Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat...", která zanikla v jásotu občanů NDR, připomíná pamětní deska na balkonu v prvním patře.

Události z roku 1989 připomíná i skulptura „Quo vadis“  od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.

Výhledy ze zahrady

Medvědi
V r. 2010 jsme byli v Berlíně a viděli tam v ulicích spoustu těchhle medvědů - tak jsme je zas rádi pozdravili

Strom
A pak přicházíme k tomuhle rozložitému buku - je úžasný zvenku i zevnitř. Škoda, že zahrada není veřejně přístupná pořád, chodila bych si sem posedět.

V textu čerpáno z informačních tabulí v místě a z Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lobkovick%C3%BD_pal%C3%A1c