Nebyli jsme lázeňští hosté, jen jsme si tu odložili auto. A hned jsme se vydali na naplánovanou trasu. Parkem, lesem i kolem vody pěkně po rovince až na ornitologickou pozorovatelnu.
Jeli jsme tudy na Mapy.cz
Nejdřív nás cesta vede lázeňským parkem.
Za chvíli zastavujeme u kapličky.
Kuttnerova kaple
Původní kaplička Nanebevzetí Panny Marie stála o několik desítek metrů výš než kaplička současná. V roce 1794 ji však rozstříleli vojáci. Tehdejší purkmistr Josef Šinták marně žádal vrchnost o zajištění její opravy. Teprve začátkem 19. století nechal purkmistr Jan František Kuttner na vlastní náklady. (To koukám!) postavit novou kapličku. Na místě původní kapličky postavil v roce 1819 kamenný kříž. Kaplička je typickou ukázkou lidové barokní architektury. Současnou podobu získala po opravě v roce 2000, kterou svépomocí zajistili bohdanečští občané.( To taky koukám!) Uvnitř je umístěna sádrová replika původní sošky Panenky Marie.
Pramen u Kutnerovy kapličky jsme ani nezkoušeli, píše se tam, že voda není pitná.
Jedeme, ale hned si zas musíme sednout na Tillerovo sedátko. Je na něm dost místa pro dva a takováhle vyhlídka
Prázdné jsem ho zapomněla vyfotit. Tak tady je odkaz na obrázek.
Tuto drobnou stavbu s iniciálou křestního jména paní Anny Tilletové nechal v čtyřicátých letech 20. století vybudovat pro svou manželku na jejím oblíbeném místě plukovník Karel Tiller. V roce 2001 prošla stavba sedátka celkovou rekonstrukcí ( financovanou částečně z veřejné sbírky, částečně z rozpočtu města).
Dnes je Tillerovo sedátko opět místem pro příjemné posezení v březovém hájku s výhledem na louku.
Vašim kloubům uleví naše lázně bahenní!
Na konci 19. století přišel bohdanečský rodák Jan Veselý s myšlenkou využít místní ložiska rašeliny k léčebným účelům. V srpnu 1897 zahájil v prostorách bývalého lihovaru první lázeňskou sezónu. Během ní navštívilo lázně 70 pacientů. Léčba kloubního a svalového revmatismu pomocí rašeliny se ukázala jako účinná, a tak kapacita lázní přestala zakrátko stačit. K prvnímu rozšíření lázní došlo už po třech letech v roce 1900. Roku 1913 byl podle projektu architekta Josefa Gočára postaven moderní lázeňský pavilon Gočár, který představuje významný počin kubistické architektury. J. Gočár navrhl nejen objekt, ale i jeho vnitřní vybavení. Na svou dobu se jednalo o velice účelnou a praktickou lázeňskou budovu. Díky tomu slouží do dnešních dnů. V roce 1926 byl pavilon zvýšen o jedno patro, čímž došlo k narušení původního architektonického výrazu.
Léčebné lázně nabízejí klientům, jejichž počet se pohybuje okolo 8 tisíc ročně, celou řadu procedur v rámci léčebných, rekondičních či relaxačních pobytů. Využívány jsou i vlastní přírodní léčivé zdroje /rákosovo-ostřicová slatina a alkalická kyselka.)
Komplex pěti pavilonů propojených krytou kolonádou je zasazen do rozlehlého parku. Založil jej pri vzniku lázní - tedy před více než 100 lety - vrchní zahradník města Prahy Josef Thomayer. Mezi vážené hosty, kteří v minulosti léčebné lázně v Bohdanči navštívili, T.G. Masaryk, Edvard Beneš nebo Václav Havel.
Léčebné lázně Bohdaneč slouží k léčbě pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy, Bechtěrevovu nemoc. Zajišťují léčbu dlouhodobých potíží, předoperačních i pooperačních stavů a poúrazovou rehabilitaci. Velmi dobrého jména dosáhly v oblasti rehabilitace totálních endoprotéz.
Občas po travnaté cestě, občas po asfaltce se dostaneme k první pískovně - Hrádku. Jedeme podél břehu.
Stojí tu několik karavanů, zdá se, že nastálo, jako chaty.
U stánku s občerstvením mlsáme nanuka.
Pár lidí se koupá a někdo tu čistí dno nebo možná hledá poklad?
Pokračujeme přes obec Dolany a dál lesem směrem k Bohdanečskému rybníku.
Tady ta konstrukce má zabránit koním v přístupu na cyklostezku - no, nevím...
Stojí tu ornitologická pozorovatelna.
Uvnitř si otvíráme všechna okénka.
a máme krásnou vyhlídku na rybník. Ptáci se nám ale nějak schovávají - na druhém břehu.
Tak si alespoň čteme poučení.
Ptáci a jimi obývané biotopy jsou hlavním předmětem ochrany v území. Jejich výskyt zde byl sledován již v minulém století a je sledován i dnes. Za tu dobu zde bylo zjištěno 172 druhů - chřástal kropenatý, volavka popelavá, orel mořský, husa velká. Některé z nich se vyskytují pouze v období tahu, jiné zde zimují, ale u více než 100 druhů bylo prokázáno hnízdění. V posledních letech jsou nově hnízdícími druhy slavík modráček, zrzohlávka rudozobá, hohol severní. Území je významným shromaždištěm vodních práků - v období přepelichávání je zde až 200 labutí velkých, na podzim až 5000 kachen divokých. V rákosinách nocují tisíce vlaštovek obecných, břehulí říčních a špačků obecných. Hnízdními druhy v rákosinách jsou chřástal kropenatý, bukač velký, bukáček malý, sýkořice vousatá. Z výsledků kroužkování je též zřejmé, že území je významnou tahovou trasou.
Pozorovací okénka za sebou zavíráme a vracíme se do Lázní Bohdaneč. Už je to kousek.
Ujeli jsme 15,5 km.
V textu čerpáno z naučných tabulí při cestě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)