Na kolo si bereme helmu automaticky ale na koloběžku? Vždyť je to jen kousek nad zemí...
Zpočátku jsme byli opatrní, helmu jsme si nasadili, zvlášť když výlet sliboval nějaký sjezd. Ale později jsme zapomínali a podceňovali - hlavně já, to musím přiznat.
Včera jsme podnikli výpravu - ze Stodůlek na Řeporyje a Dalejským a Prokopským údolím, no prostě skoro pořád mírně s kopce. Moc jsme si jízdu užívali.
Občas to nebyl hladký asfalt, ale kamenitá cesta s ostrými šutry. A občas pěšinka na kraji lomu. A to jsem si pak říkala: jedeš, babo, koukáš na skaliska a ne na cestu. Stačilo by zakolísat a je karambol.
V pořádku jsme dorazili do Hlubočep a pokračujeme po úplné rovině, dokonce po chodníku (prázdném a hodně zahumuseném) v Nádražní ulici.
A manžel povídá, že vlastně nemusíme metrem na Masaryčku, ale můžeme jet do Klánovic rovnou vlakem odsud. Tak jsem se zahloubala, jak to, že mi to taky nedošlo.
A pak jsem se ještě chtěla podrbat na čele a
třísk! Nevím vůbec jak, ale hlavou do zdi, ležím na zemi - odřené čelo, koleno a palec u ruky.
Zdálo se mi to jako velká pecka, úplně se mi srovnaly myšlenky. Ale jsem ok.
Tak já už tedy tu helmu nosit budu.....
