Ronov nad Doubravou - Chittussiho údolí

Den výletu: Ne 21.4.2019
Ronov jsem si vždycky přála navštívit - jen tak pro zajímavost.
Vlastně proto, že za svobodna jsem se  jmenovala Ronová.  V jiném výletě jsme zdolali i kopec Ronov. Tady ve městě jsem se z cedule dozvěděla, že název města je odvozen  od zkřížených ronů, které měli Ronovci ve svém znaku. Jedná se o osekané kmeny s pahýly větví sloužící ve středověku jako primitivní žebříky, často užívané při dobývání hradů.

Z Ronova jsme se vydali podél řeky Doubravy Chittussiho údolím do Mladotic a zpět.
Byli jsme tady na Mapy.cz

Parkujeme v Ronově na náměstí. Na to, že je duben, je pořádné horko. Tak jen obejdeme kostel  sv. Vavřince a vydáme se hledat chládek v údolí řeky Doubravy.

Město Ronov nad Doubravou leží v nadmořské výšce 225 m n. m.

Založení sídla je doloženo listinou z 22.3.1307, podepsanou Oldřichem z Lichtenburka. Za první republiky se panství mění na nadační velkostatek. Jeho sídlo se nacházelo v budově nazývané Zámek č.p. 1. Městečko leží na úpatí Železných hor na řece Doubravě. Převážná část původních staveb byla dřevěná. To  mělo za následek, že velká část domů podlehla v letech 1847, 1854, a 1862 rozsáhlým požárům. Po těchto událostech se začaly stavět domy zděné. Náměstí je čtvercového půdorysu. Uprostřed stojí rozsáhlá stavba kostela sv. Vavřince, postavená v pseudobarokním slohu v letech 1849-52. Založení parku na jižní straně kostela se datuje k roku 1908.  Dnes na jeho místě stojí nově zrekonstruovaný park v roce 2015.

Významní rodáci

Antonín Chittussi (1847 - 1891) významný český krajinář 19.století. Narodil se v domě č.p. 115. Působil v Čechách, Bosně a ve Francii. Po návratu do Čech ovlivnil významným způsobem krajinomalbu. Přestože zemřel mladý (43 let), zanechal za sebou výraznou stopu v dějinách českého malířství. Nebýt jeho působení, opozdilo by se české krajinářství ve svém moderním vývoji.

V období okupace v roce 1941 byl v Ronově nad Doubravou natočen film podle stejnojmenného románu spisovatele Jana Drdy - Městečko na  dlani. Ve filmu bylo použito mnoho filmových záběrů z města. V komparzu se objevilo mnoho místních občanů.

Dobroslav Orel (1870-1942) - český hudební vědec a vysokoškolský  profesor, který se věnoval dějinám a reformě církevního zpěvu.

V městě je několik architektonicky zajímavých domů. Nejcennějším je průčelí domku č. p. 25 s figurální výzdobou v plochém reliéfu.

K městu patří i hřbitovní kostel sv. Kříže. Jedná se o jednu z nejstarších památek v okolí. Jeho počátky se tradují do první třetiny 13. století. Z této doby pochází  ještě dnes dochované románské fresky.

Stoupáme k němu po silnici kousek do kopce. Stojí už za městem v nadmořské výšce 306 m n.m.

Kostel je pozůstatkem obce Protivany, připomínané roku 1325. V 16. století je však udávaná již jako zaniklá. Jižní část tohoto kostel je románská (2. pol. 12 stol.). Presbytář pochází ze 14. stol., věž je renesanční z roku 1603.  Uvnitř jsou fragmenty nástěnných maleb z počátku 13. století.

Od kostela je pěkná vyhlídka na Železné hory.

Od kostela sv. Kříže scházíme dolů k řece Doubravě. Půjdeme Chittussiho údolím.

Chittussiho údolí

Romantická část toku řeky Doubravy mezi Mladoticemi a Ronovem n. D. Řeka zde vtéká do úzké soutěsky, která svým krajinným rázem, pobřežními porosty, kanenitým korytem a vysokými stráněmi patří k nejromantičtějším úsekům. Řečiště je pokryto shluky velikých balvanů s ohlazeným povrchem. Při vyšším stavu vody zde řeka vytváří prudké a časté peřeje. Reliéf soutěsky směrem k Ronovu otevírá a tvoří společně se splavem říční údolí mezi dvěma kostely, sv. Martinem na levém břehu a kostelem sv. Kříže na pravém. Za pozornost tu stojí náhon Korečnického mlýna, jenž byl v úseku 50 m vysekán jako tunel do skály. Údajně dvěma doživotně odsouzenými trestanci, kteří si tak vysloužili vysvobození. V roce 1884 bylo toto údolí ztvárněno A. Chittussim na zřejmě jeho nejznámějším obraze "Údolí řeky Doubravy" a od padesátých let minulého století nese údolí pojmenování po tomto významném rodákovi.

Jdeme po cestě mezi kanálem - je to náhon ke Korečnickému mlýnu. Ten ale leží blíž k městu. Kolem něj tedy nepůjdeme, ani k němu cesta nevede. 

Mlýny a další zařízení na vodní pohon
Na řece Doubravě a jejích přítocích se v minulosti nacházelo velké množství vodou poháněných zařízení. Jen v prostoru mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou bylo 15 obilných mlýnů, 9 pil, 3 železářské hamry, 1 železárna s vysokou pecí a nespočet elektráren pokrývajících vlastní potřebu.

Tady je vidět, že náhon vede i tunelem ve skále.

Po pravé straně máme řeku Doubravu se spoustou bílých balvanů..

  

Tady je pohled zpět 

  

A tady se řeka dělí 

Pokračujeme dál podél Doubravy

Na chvíli nás cesta zavede zas vzhůru, abychom se podívali zas na Železné hory

a hned se zas vracíme k řece

Přicházíme do Mladotic. 

Obec Mladotice leží na středním toku řeky Doubravy a první písemná zmínka o nich pochází z roku 1339. Od konce 70.let 20.století jsou místní částí města Ronov nad Doubravou, vzdáleného asi 2,5 km. V r.2018 zde žilo 120 obyvatel.

Najdeme si místečko na posezení, vybalíme svačinu a piknikujeme.

Stejnou cestou se vracíme zpět.

Když stoupáme zase ke kostelu sv. Kříže, je tu malinká kaplička.

Ještě jednou to hezké stavení

A naše cesta končí zas na Chittussiho náměstí.

Ušli jsme asi 7,5 km.

V textu je čerpáno z naučných tabulí při cestě.