Proč nedojet z domova až na Masaryčku? Dali jsme si tak trochu větší koloběžkový cíl. A objevili při tom pro nás nová místa - třeba Třešňovku!
Byli jsme tady na Mapy.cz
Často jezdíme jen tak po okolí a vracíme se pak vlakem z Běchovic, Dolních Počernic nebo z Kyjí...Příjemné je to, že směrem do centra mírně klesáme a vlak nás pak vyveze nahoru. A máme zas sílu ještě na ten kousek z Klánovic domů.
Dnes jedeme co nejkratší cestou - v obci mezi silnicí a tratí až k železniční zastávce Běchovice - střed.
Tady je poměrně nové discgolfové hřiště a park.
Je to trochu do kopce, tak jdeme, vedeme a rozhlížíme se - vlevo vidíme Starou vodárenskou věž. Původně sloužila pro napájení parních lokomotiv užitkovou vodou z Blatovského potoka.
Pokračujeme podél rybníka do Dolních Počernic a dál do Hostavic.
Zastavíme u zámku Hostavice, ve kterém sídlí od r. 2005 soukromá Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra.
Park kolem zámku byl v r. 2016 revitalizován a je přístupný veřejnosti. V parku stojí i kavárna - se zmrzlinou!
Cesta nás dál vede kolem suchého poldru (předpřipravená prázdná nádrž, kdyby přišla velká voda) u Rokytky
Ten kostel se mi moc líbí, vevnitř jsme ještě nebyli - doufám, že se nám to brzy podaří buď v rámci Dnů evropského kulturního dědictví nebo Noci kostelů.
Tady je info z tabule naučné stezky:
Jednolodní románský kostel zasvěcený sv. Bartoloměji, jednomu z 12ti apoštolů, je bezesporu nejznámější dominantou Prahy 14 a nejstarší dochovanou stavbou na území této městské části. Mezi významné církevní památky patří i v celopražském měřítku. Právě na místě, kde dnes stojí kostel a přilehlé budovy fary, se dříve rozkládala rozlehlá pole a zemědělské statky pražských biskupů.
Kostel sv. Bartoloměje dal pravděpodobně vystavět dvacátý pražský biskup Jan II. mezi lety 1226 a 1236, jak dokládá nápis v presbytáři kostela. Největší zajímavostí kostela jsou vzácné nástěnné malby v klenbě presbytáře a systém chodeb a schodišť v obvodových zdech kamenné stavby.
Samotná obec Kyje má podobně jako Hloubětín také bohatou historii, která sahá do raného středověku. Místní název Kyje označoval ves Kyjovy rodiny a ve středověku byl uváděn v několika různých variantách - Key, Kege, Keje.
Odbočíme na chvilku k rybníku.
Kyjský rybník
byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně ve 14. století z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Původně Kyjský rybník sloužil i jako zásobárna vody pro mlýn pod hrází. Přívod vody do mlýna se nedochoval a byl zrušen v minulosti při rekonstrukci hráze.
Na počátku 60. let 20. století byl rybník téměř zcela zanesen náplavy a větší část jeho plochy byla zarostlá mokřední vegetací. V roce 1962 bylo realizováno odbahnění asi poloviny rybníka (dolní část). Poté byly práce přerušeny a bylo na ně navázáno až v rámci přípravy výstavby sídliště Černý Most v 70. letech a na počátku 80. let 20. století. V té době bylo provedeno odbahnění rybníka v celé ploše a dále byla zřízena sedimentační nádrž dešťových vod rozšířením východní části Kyjského rybníka a vybudováním dělicí hráze.
Povedla se mi lepší fotka proutěné stavby arch. Rajniše. O ní už bylo TADY.
Stavba je přípravou na rozhlednu Doubravku XIV, která se staví na kopci Horka - TADY.
Více o rozhledně je tady:
https://www.praha14.cz/zivot-na-praze-14/rozhledna-doubravka-xiv/
https://www.facebook.com/RozhlednaDoubravka/?fref=pb&hc_location=profile_browser
Čteme si v těchto místech dvě tabule naučné stezky.
Jedna je o tom, jak narovnaný tok Rokytky zase vracejí do zákrutů - chrání to před velkou vodou, je to hezčí, dobré pro živočichy a vůbec to tak normálně bylo...
Všímáme si, že se tak děje po celém toku Rokytky - pozorovali jsme zakrucovací práce u rybníku Čeněk u Černého Mostu a stejně tak u Kyjí v suchém poldru.
Tady je o tom více a také o Rokytce - je toho opsáno hodně, ale líbí se mi to :)
Revitalizace Rokytky nad Hořejším rybníkem
Slovo "rokyta", které dalo jménu říčky základ, je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes. Celková délka potoka je 37,5 km. Pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, který má na území Prahy délku 31,5 km.
Rokytka protéká řadou rybníků a chráněných území. Potok a jeho okolí prošlo v minulosti značnými změnami. V historii vinařská oblast Libně a Vysočan, kam se ještě na začátku 19. století jezdilo za přírodou a na venkov za rekreací, prošly během 19. a 20. století rozsáhlou proměnou. Rozvoj průmyslu v těchto čtvrtích byl značný, vznikly továrny na cement, líh atd.
Vodní síla Rokytky byla také využívána k pohonu mlýnů, které byly v její blízkosti postaveny. Na začátku 20. století došlo k nejvýznamnější regulaci Rokytky, kdy během let 1905 - 1910 došlo k napřímení, prohloubení a opevnění jejího koryta od Libně po Hloubětín. Další regulací utrpělo koryto na mnoha místech svého toku v 70. letech minulého století.
Napřímené koryto Rokytky se nachází i nad Hořejším rybníkem. Břehy byly původně osázeny alejí hrušní a ořešáků, ale díky dlouholeté zanedbané údržbě zarostly náletovou vegetací. Samotné koryto Rokytky je tak degradováno na jakýsi kanál sloužící k rychlému odvedení vody. Dno postrádá členitost, levý břeh je nepřístupný a ekologická hodnota lokality je nízká.
Přirozená koryta našich potoků nižších poloh mají většinou tvar širokého mělkého pekáče. Velmi často dochází k rozvlnění koryta - takzvanému meandrování. Dno přírodních koryt je velice členité, střídají se zde tůně v obloucích a mělké brody mezi oblouky. Tůně jsou důležitým životním prostřědím pro ryby a jiné vodní živočichy a v brodech dochází k prokysličování vody. Obnažené kořeny a mrtvé dřevo v korytech slouží jako úkryty vodních živočichů a vytírají se zde ryby.
Revitalizace technicky upravených koryt v přírodních lokalitách je důležitým krokem ochrany a zlepšování životního prostředí. Revitalizace vrací potokům nejen život, ale i přírodní krásu.
V této lokalitě bude koryto Rokytky přeloženo do louky na levém břehu. Cílem revitalizace bude vytvořit přírodě blízké, klikatící se a mělké koryto Rokytky, jak asi vypadalo před regulací. Aby nedocházelo k častému vylévání Rokytky na okolní louku, bude v okolí koryta v rozsahu asi 20 m snížen terén a vytvořen tzv. meandrový pás, který bude sloužit k bezpečnému provádění povodňových průtoků. Původní koryto Rokytky bude z větší části zasypáno vykopanou zeminou. Na třech místech, která zasypána nebudou, bude původní koryto rozšířeno a vzniknou zde malá jezírka. Další jezírko bude vybudováno v západní části louky.
Tady si dovolím přidat několik odkazů - mě podrobný popis bitvy tolik nezaujal, ale chci tu mít odkazy na informace.
Roku 1740 nastoupila na trůn Marie Terezie - jen díky Pragmatické sankci, protože Karel VI. zemřel bez mužských potomků. O různé části monarchie se ale přihlásila spousta zájemců, kteří Pragmatickou sankci vypověděli. Následovala válka o rakouské dědictví, po které Rakousko ztratilo Slezsko.
Války o rakouské dědictví ( 16.prosince 1740 - 18. října 1748)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie#V%C3%A1lky_o_rakousk%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD_(16._prosince_1740_%E2%80%93_18._%C5%99%C3%ADjna_1748)
Poté následovala Sedmiletá válka jejíž součástí byla i bitva u Štěrbohol.
Více o Sedmileté válce
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka
Bitva u Štěrbohol
V těchto místech byla vybojována jedna z nejkrvavějších bitev Sedmileté války (1756 - 1763) mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem Velikým o území Českého království.
http://www.bellum.cz/bitva-u-sterbohol.htm
Díváme se od viaduktů do údolí klikaté Rokytky v Přírodním parku Smetánka. Tudy se musíme také někdy projít, když půjdeme stále rovně, vyjdeme na Jarově u Kauflandu, myslím... Ale dnes tudy nejdeme.
Chceme na Třešňovku.
Vydáváme se ulicí Mezitraťová a po chvíli odbočíme doprava a stoupáme podél poklidné zahrádkářské kolonie prudce ale krátce do kopce. V dálce komíny malešické teplárny a spalovny.
Vrch Třešňovka
Třešňovka v Hrdlořezích má již poměrně dlouhou historii. založena byla patrně po druhé světové válce, přičemž dříve na jejím místě bývaly pastviny, pole a louky. Jak napovídá jméno přilehlé ulice Pod Šancemi, sloužil přirozený hřbet Třešňovky i k obranným vojenským účelům.
Zbytky lehkého bunkru byly v sadu přítomny ještě těsně před revitalizací.
Sad přestal být hospodářsky využíván začátkem 90. let 20. století a následně začal pomalu zarůstat. V roce 1992 zde proběhl poslední řízený sběr třešní a více než dvě desetiletí bez údržby z něj udělaly nepřehledný, nepřívětivý až nebezpečný prostor, který návštěvníky spíše odrazoval, než aby se jim nabízel. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy nechal provést v roce 2015 rozsáhlou úpravu celého bývalého sadu a takřka v původních hranicích ho obnovil. Chybějící nebo příliš nebezpečné staré třešně byly nahrazeny novými stromky, desítky tun odpadu, které sem byly v průběhu času nanoseny,skončily na legálních skládkách, a historické, generacemi vyšlapané cesty byly doplněny o několik obnovených pěšin.
Vytlačili jsme koloběžky do kopce a teď vidíme mezi stromy trochu Vysočan nebo Libně.
Na druhou stranu komíny malešické teplárny a spalovny a před nimi vlevo vrch Tábor, kde je i naše oblíbená botanická zahrada Pod Táborem.
Cesta Třešňovkou - občas posedíme
I Jarov se změnil. Kde bývala zahrádkářská kolonie, je teď Kaufland.
Na druhé straně hřbetu vidíme budovu Sazky.
Sjedeme z Třešňovky, překonáme rušnou ulici Spojovací a stoupáme - tedy vedeme koloběžky - ulicí Na Balkáně - dost dlouho...
Až zabočíme do parku Na Krejcárku a sjíždíme na Ohradu. Nadjezdem hladce přejedeme na Vítkov. Tady se už jen vezeme s kopce. Ozývá se hlad.
Na Tachovském náměstí si na zahrádce dáváme řízek a pak se statečně spouštíme Žižkovským tunelem do Karlína - poprvé v životě! Projedeme autobusovým nádražím Florenc - to se smí - a už jsme na Masaryčce!
Ujeli jsme asi 24 km.
Vlakem do Klánovic a pak ještě 3 km domů :)
V textu čerpáno z tabulí naučných stezek, kolem kterých jsme jeli.
pěkné, ale kde máš nutrie???????
OdpovědětVymazat:) Přiznávám, že nemám.. Ale ani kačenky a labutě.
VymazatVídáme už běžně několik nutrií i v "našem" rybníku v Květnici. Žijí si tam docela ve shodě s kačenkami a labutěmi. Já je zas tak nemusím, doufám, že se nepřemnoží..