Vánoční Kost

Den výletu: St  27.12. 2017
Nene!  Nejde o ohlodanou psí pochoutku!  Ani o rybí kost uvízlou v krku! Po vánočním obdarovávání, navštěvování a hodování jsme se vydali na výlet do Českého ráje na hrad Kost a potom na procházku Údolím Plakánku k hrázi Oborského rybníka.
Byli jsme tady na Mapy.cz




Nějakou dobu děláme výlety už jen k  hradům a zámkům. Přiznali jsme si, že si z prohlídek skoro nic nepamatujeme. Možná teď, když naše výlety dokumentuji, by fotky trochu pomohly. Ale jsou tu ještě další věci proti. Např. v Bechyni (myslím...) bylo poutavé pojednání o šíření  zpráv a vzniku novin. Začetla jsem se... Ale ouha, bylo třeba rychle pokračovat. Já zas nejsem ten, co by se bránil. A tak je to leckde. Třeba v Českém Krumlově - to byl doslova kalup a hned za námi zamykali. Logistický oříšek  - dostat co největší počet skupin do zámku, ale nepromíchat!
Tak teď většinou hrady zámky obejdeme zvenku, občas načerpáme info z naučných tabulí,  navštívíme třeba kavárnu,  prohlédneme si zahradu nebo park a uděláme procházku po okolí.

Ale dneska u Kosti děláme vánoční výjimku. Hlavně budu pozorovat vánoční výzdobu :)
V pokladně nás hned popohánějí, skupina zrovna vyrazila, tak ji můžeme dohnat! Už to zase začíná....
Připojujeme se ke skupině na nádvoří

před vyzdobenou branou.

A ještě odsud  vidíme do Údolí Plakánku, kam chceme jít po prohlídce na procházku.

Za branou se otvírá další úzké nádvoří.

Další vyzdobené dveře

V kamenech ve zdích hradu jsou vidět důlky. Tyhle kleště údajně sloužily k přenášení kamenů na stavbu hradu. 

Pohled z parkánu, což je prostor mezi hradbami. 

V hradní kapli

Bílá věž

V paláci

Madona se stojícím Ježíškem. Mám dojem, že tu kdysi - ale hodně dávno - bývala výstava dřevěných gotických madon. Ale kdoví? 

Z paláce jdeme kolem místa, které si zahrálo v mé oblíbené pohádce "S čerty nejsou žerty". Za mřížemi Petr. A podél zdi chodila princezna Adélka a zpívala "Petře, Petříčku...."

Pokračujeme do hradní kuchyně. Věnec na dveřích je výstižný.

Nejdřív černá kuchyně - polínka se přikládala svrchu do otvorů - viz dole na obrázku jsou trochu vidět. Spodem se jen odstraňoval popel. U vnější zdi byl otvor - tzv. výlevka - tou se odpady vypouštěly na nádvoří. Prý měli zavedeno varovné volání: Dále, od hradu dále, ať vás nestihne neštěstí nenadále. Jak zaznělo, chodci počkali, dokud něco nevypadlo, pak mohli pokračovat. No.

Bílá kuchyně - tady se nevařilo, jen se jídla připravovala a upravovala

A to už je prohlídky konec. Líbilo se nám tu. Občas přece na prohlídku půjdeme :)
Ještě kupujeme pohled a tradičně opatřujeme razítkem.
V chodbě je útulno a pěkně.

A jsme před hlavní branou

Obcházíme kolem hradu, protože si pamatujeme, že

v jednom místě je vidět, že je bílá věž lichoběžníková - tady to je! Vidíme najednou 3 stěny, 4 hrany.

Vydáváme se do Údolí Plakánku.

Vede tu naučná stezka s názornými obrázky

Ohlédnutí na hrad

Údolím Plakánku protéká říčka Klenice. Nese jméno od javoru klenu, se kterým se tu vcelku běžně setkáváme. Pramení u obce Libošovice,  má délku 28,4 km a v Mladé Boleslavi se vlévá do Jizery.

Pamatovali jsme si z dřívějška, že hrad Kost nebyl nikdy dobyt. Ale dneska nám slečna průvodkyně informaci trochu pozměnila. Hrad  nebyl nikdy dobýván. Hlavně proto, že ho nepřátelé prostě nenašli. Je skryt v údolí a objeví se, až když jsme skoro u něj. V minulosti byly nedokonalé mapy a útočníci hledali hrad na kopci. A pokud už se nepřátelé u hradu objevili, nastoupilo vyjednávání, výkupné nebo prý prostě otevření brány. Tak se hrad zachoval v původní podobě.

Už jsme u Oborského rybníka. Pokračujeme k jeho hrázi.

 Je tu pěkná roubenka, není to ale hospůdka, jen soukromý objekt....

Jdeme po hrázi k výpusti - ta se mi líbí, pěkně mechová, zeleně zarostlá, jen fotka se mi rozmazala....

A teď už zpátky, už je konec procházky.
V textu bylo čerpáno z informačních tabulí naučné stezky.