Produkční zahrady Pražského hradu

Den procházky: So 20.9.2014
Po dva dny byly otevřeny produkční zahrady na Pražském hradě, tak jsme se zašli podívat. Také kvůli novým pohledům na Hrad a další budovy i  Petřín..
Byli jsme tady na Mapy.cz








Bylo zrovna hodně ošklivo. Cestou jsme se schovali před deštěm v Královské zahradě, kde se konala nějaká vinařská akce, bylo tam moře stánků s chutným burčákem :) Pak se šlo do zahrad veseleji, ale asi to trochu ovlivnilo fotky...
Jedna fotka z Královské zahrady

Produkční zahrady
najdeme za budovou Jízdárny. Polovinu zahrad tvoří parková část s dřevěným včelínem z doby prezidenta Masaryka, s ovocným sadem a rybníkem z konce 16. století. Druhou polovinu tvoří vlastní produkční část, kde jsou skleníky, záhony, kompostárna a zázemí zahradníků. Veškeré výpěstky produkčních zahrad slouží potřebám Kanceláře prezidenta republiky.

Přizůmované - vlevo věže Strahovského kláštera, vpředu hnědý kostel sv. Jana Nepomuckého, za ním Lureta a vzadu Černínský palác

Masarykův včelín
vznikl na přelomu 20. a 30.let 20. století a jeho vybudováním byl pověřen prezidentem Masarykem tehdejší hradní architekt Josip Plečnik. Inspirací byl včelín, který prezidenta Masaryka zaujal během jeho dovolené na Slovensku. Hlavním důvodem pro vybudování včelína bylo zajistit lepší opylení ovocných stromků. Včelín byl na svou dobu moderně zařízen, v jedné polovině se chovaly včely, v druhé pak byla dílna s medometem. Dodnes zdejší včelstva produkují med pro hradní stůl.
U včelína je vysázen záhon velkokvětých růží, které se používají k řezu květů.

hmyzích hotelů tu je víc

Tady se povaluje nejmíň 17 hradních melounů...

Rezidence prezidenta republiky
Dům upravovaný v 60. letech 19. století v historizujícím slohu a následně pronajímaný zahradníkům.
V polovině 20. let odkoupila vilu spolu s okolní zahradou Kancelář přezidenta republiky. Vila se ovšem neužívala a postupně chátrala. Obnovy se  vila dočkala až v letech 2004 - 2005, kdy byla upravena jako obydlí prezidenta republiky.

Lumbeho vila, v pozadí Černínský palác

Skleník 
byl postaven v r. 1998.  Teplota a větrání jsou řízeny automaticky, jsou napojeny na venkovní meteorologickou stanici. Závlaha se provádí ručně, podle potřeby rostlin.  Na zalévání se používá dešťová voda, která je zbavena mechanických nečistot a je temperována na požadovanou teplotu.
Skleník má tři sekce:
   V první se pěstují na záhonech růže, lilie, irisy, chrysanthemy, hortensie a cymbidia, přes zimu jsou zde umístěny vavříny, palmy a jiné přenosné rostliny. Tato sekce je nejchladnější - přes zimu se zde teplota pohybuje okolo 2st. C.
   Druhá část je stolová a pěstují se zde tropické rostliny, jako jsou různé druhy orchideí, anthurií a bromelií. Některé stoly jsou využívány jako množírna, protože teplota v této části je po celý rok od 20 - 22 st. C.
   Třetí část je opět stolová a pěstují se zde gerbery, vánoční hvězdy, cymbidia, calanchoe, ibišky, pelargónie, kapradiny, begonie a další rostliny, které se používají při výsadbách v zahradách Pražského hradu. Dále se zde předpěstovává zelenina. Největší chloubou je banánovník, který plodí, a některé orchideje. V této části se teplita pohybuje okolo 18 st. C.
Všechny výpěstky se používají k protokolárním účelům Pražského hradu.

Na záhonech 
se pěstuje zelenina  -  rajčata, papriky, ředkvičky, zelí, květák, salát, mrkev, brokolice, cibule, česnek, celer, petržel, hrášek, červená řepa, pórek a některé bylinky a také květiny, které se používají do květinových vazeb.

Kompostárna
Úložiště rostlinného odpadu slouží ke shromažďování všeho rostlinného odpadu ze všech zahrad Pražského hradu. Prostor je rozdělen na tři části.
Do první se sváží posekaná tráva, shrabané listí, větve, plevele, rostlinné zbytky. Větve se drtí a vzniklá drť se používá k mulčování nebo se přidává do kompostu. Po roce se tato hmota rozdrtí a přesune na vedlejší plato, kde zůstává rok. Zde dochází k fermentaci. Během roku se hromada dvakrát přehodí, aby došlo k lepšímu rozhladu a humifikaci hmoty. Následující rok se tato hromada obět rozdrtí a proseje. Vzniklý kompost používají zahradníci na záhony, do výsadbových substrátů, k vyrovnání terénních nerovností v zahradách.
Tímto kompostováním se ušetří značné množství financí za odvot rosttlinného materiálu na skládky a nákup drahého substrátu.

mají tu stroj

Sekvojovec obrovský
Tento exemplář byl zasazen v padesátých letech.
Jinak jako druh je to nejmohutnější živý organismus na naší planetě. Největší exemplář má název Generál Sherman a je vysoký 83,8 m obvod jeho kmene měří 31,3m. - tedy v něm by se asi dalo bydlet:) Nachází se v rezervaci Sequoia National Park v Kalifornii.

Sad
V dnešní době se v sadě pěstují jabloně, hrušně, meruńky, broskvoně, třešně, višně, slivoně a jahody. Staré stromy jsou postupně nahrazovány novými odrůdami. Veškeré ovoce slouží k protokolárním účelům Pražského hradu.

Rybník
založil Rudolf II. Sloužil jako požární nádrž, byly zde vysazeny ryby a hnízdilo zde vodní ptactvo.
Rybník byl napájen užitkovou vodou ze soustavy rybníků u Hostivic a Litovic. Led z rybníka byl užíván k chlazení potravin v hradních sklepech.

Texty jsou z cedulek na prohlídkové trase.