Kolem zámku v Brandýse nad Labem

Den výletu: Út 3.7.2018

Na nedávné vyjížďce z Lázní Toušeň jsme míjeli zámek v Brandýse nad Labem. Řekli jsme si, že se musíme brzy vrátit na jeho obhlídku. A také zahrad. Tak už jsme TADY.










Do zámecké zahrady přicházíme ulicí Zápskou. Jsme u brány.

Ten lev mi bůhvíproč připomíná Cheyenna z Tenkrát na Západě :)

Zahrada nevypadá nijak zvlášť zámecky - takový příjemný park.

Ale dříve to bývalo jinak.

Zámecká zahrada
Byla založena už pro císaře a krále Ferdinanda I. roku 1563. V době, kdy císař Rudolf II. povýšil zámek Brandýs nad Labem na své hlavní mimopražské sídlo, zaskvěla se tato zahrada mezi předními v Evropě.
Patrně už v roce 1583 zde byl dokončen jeden z letohrádků a v létech 1586 - 1588 pokračovalo budování zahrady i kryté chodby, která ji se zámkem spojovala. Rudolfinka, v roce 1602 dokončená a 80 metrů dlouhá chodba,  nese jméno po císaři, který tudy vycházel ze svých komnat přímo do soukromé zahrady na nižším parteru. Balustráda oddělovala císařova oblíbená místa  od ostatní části okrasné zahrady. Rudolfinská chodba byla zpola zbořena během třicetileté války.

Náznaková rekonstrukce zámecké zahrady z roku 1967 respektuje původní dispozici Rudolfinské zahrady. Od hlavní zahradní promenády vpravo se i tehdy rozkládala štěpnice, a k této hlavní vstupní bráně přiléhala linie hospodářských domů a stájí, uzavírajících zahradu směrem k městu.

Rudolfínská balustráda
Zahrada zámku Brandýs nad Labem dosáhla věhlasu za vlády císaře Rudolfa II (1576 - 61). Za třicetileté války, v době švédského obsazení v letech 1639/1640, však byla její zařízení i sochařská výzdoba, kašny, vivaria, míčovna i letohrádek, které tu stály, zničeny.
Z původních rudolfínských  staveb zůstala dodnes v takřka nezměněné podobě zachována jen tato terasa s balustrádou. 
I přes dílčí barokní úpravy si císařská zahrada dodnes zachovala původní kompoziční členění z doby rudolfínské a tato manýristická balustráda uprostřed pozvolna klesajících teras je právem považována za uměleckou vzácnost. Byla součástí soukromé zahrady císaře Rudolfa.

Tady by se mi ale líbily záhony s květinami a cestičky....

V příkopu pobíhají různá domácí zvířátka, ale teď se vytratila.

Jdeme do zahrady Na Valech
Rozsáhlé opravy proběhly v letech 2009-2012.
Zahrada dříve sloužila především obyvatelům zámku, zejména v 19. a 20. století. Z chodby jižního křídla se do ní vycházelo toskánským schodištěm, které nese jméno po arcivévodovi Ludvíku Salvátorovi.

Líbí se mi ten balkónek, později tou ulicí půjdeme, tak si ho prohlédnu z blízka.

Mlýn v podzámčí

Výhled na kostel sv. Petra

Renesanční zámek Brandýs nad Labem
Původně gotická tvrz, založená rodem Michaloviců, rozšiřovaná šlechtickými rody pánů ze Šelnberka a Krajířů z Krajku. Od roku 1547 byl zámek v majetku královské komory a loveckým zámkem habsburského panovnického domu.
Velkého rozkvětu došel zámek za panování císaře Rudolfa II., který zde často pobýval. V roce 1860 získal zámek arcivévoda Leopold II z toskánské větve habsburského rodu a poté jeho syn, arcivévoda Ludvík Salvátor. Po jeho smrti patřil zámek poslednímu císaři Karlu I. a jeho manželce císařovně Zitě Bourbon- parmské.
V roce 1919 byl zámek zkonfiskován československým státem a v roce 1995 zámek převzalo do vlastnictví město Brandýs  nad Labem - Stará Boleslav.

Vcházíme na nádvoří zámku

A zase jdeme ven. Naproti ve zdi něco vězí.

Vně zámku jsou takováhle sgrafita - různé ksichtíky.

Směřujeme k východu směrem k Labi.

A už jsme za branou - díváme se zpět!

Stojíme na Kamenném mostu.
Kamenný renesanční most přes mlýnské rameno byl postaven v letech 1600-04 stavitelem Ettorem de Vaccani. Je dlouhý 80 m a široký 7 m. Postaven byl z 500 pískovcových kvádrů a s dlážděnou mostovkou. Má dva oblouky o rozpětí 10 m. Nad středním pilířem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Most patří k nejvýznamnějším dochovaným mostním dílům předbělohorského období v Čechách.

Slalomový kanál
Umělá slalomová dráha místního kajak klubu. Součástí areálu je i první umělá vlna pro riversurfing v ČR.

Mlýn
V době Rudolfa II. byl původně renesanční mlýn s 11 vodními koly největším mlýnem v Čechách. Dnešní podoba pochází z 19. století.

Ještě se jdeme trochu projít po Ostrůvku.

Z mostku je pěkný výhled na slalomový kanál

Vracíme se zpět a ze silničního mostu se ještě pohled na Kamenný most a mlýn.

A nakonec ten květinový balkónek.