Nymburk - centrum města

Den výletu: St  8.2. 2017
Z Nymburka známe jen cestu podél Labe směrem na Poděbrady. Stalo se však, že jsme si na internetu objednali něco právě tady a  rozhodli jsme se pro osobní vyzvednutí a procházku centrem města. Bylo sice docela pošmourno, ale viděli jsme hodně zajímavostí.
Byli jsme tady na Mapy.cz







První objekt, který se nám nabídl, je bílá věž Městské vodárny.
Secesní stavba z r. 1904. Rychle  se rozvíjejícímu městu koncem 19. st již kapacita staré vodárny (Turecká věž - viz dále)  nestačila, a tak byl v rámci celkové modernizace vybudován zcela nový vodovod i s novou vodárenskou věží, který nahradil staletý systém zásobování města vodou. Vodárna je dodnes funkční.

Cihlový pás městských hradeb byl obehnán obranným vodním příkopech a později v 15. století ještě doplněn opukovou hradbou a dalším příkopem. Těmito  v českém prostředí zcela unikátními hradebními vodními příkopy - Malými a Velkými Valy - dodnes proudí říční voda.

Městská vodárna  a vodní příkop 

Míříme za věží kostela

a přicházíme na náměstí Přemyslovců. Navštívíme budovu Městské radnice, hledáme informační centrum.

Městská radnice 
Původně renesanční budova z r. 1526. Poničena za třicetileté války v r.1634. Současná podoba je z 30. let 20. století Po rekonstrukce slouží od r. 2005 jako sídlo městského úřadu.

Ve vestibulu radnice nacházíme lavičku s Bohumilem Hrabalem. Odpočívá tu přes zimu v teple. Jinak  stojí lavička venku na náměstí.

Informační centrum je kousek vedle. Dostáváme zde mapu města se všemi pamětihodnostmi. Navíc jsou tu i tipy na výlety z Nymburka - nedávno jsme využili 3 z nich najednou - Bošín, Křinec a Chotuc.

Z náměstí je to jen kousek ke kostelu.

Kostel sv. Jiljí
ojedinělá ukázka gotické cihlové architektury, původně s dvěma věžemi, postaven v letech 1280-1380. Dnes se jeho jediná stíhlá věž vypíná do výšky 66 metrů a tvoří spolu s hradbami typickou kulisu města.

Na kostele jsou upevněny kovové cedule s poučením, které mi přišlo zajímavé - tak tady je:

Chrám tento založen za krále Václava II. ke cti sv. Mikuláše. Vystavěna nejdřív kaple, k níž zanedlouho připojena loď hlavní, poté dvě postranní , kaple proměněna  v presbyterium. Stavba provedena v kvetoucím tehdá slohu gotickém z cihel, jen k ozdobám v oknech a portálech použito tvrdého pískovce. Měl původně dvě veliké věže. Na severním rohu byla čtyřhranná věž z cihel, věž červená, na níž zavěšeny byly zvony a jež zbořena byla zbytečně  r. 1846.
Druhá, bílá věž, zbudována z kvádrů v polovici 14. věku, nejspíš za krále Karla IV. jest vysoká asi 66 m.
Kolem kostela býval hřbitov s kostnicí , kam pochovávalo se až do r. 1787. Zrušen byl r. 1821. Kamenný kříž vedle hlavního portálu jest památkou po hřbitově zbylou.

Od r. 1421 byl tento chrám jedním z hlavních chrámů husitských a od r. 1622 jest chrám tento zase katolickým a přesvěcen ke cti sv. Jiljí. Chrám stihly mnohé pohromy, zvláště ve válečných dobách, ježto Nymburk svou polohou a jako město hrazené býval pravidelným průchodištěm vojsk a příčinou k mnohým bojům. Také utrpěl častými požáry r. 1343, 1410,...
Největší zhouby doznal v 30leté válce, kdy r. 1631 Sasové, tehdá spojenci Švédů pod generálem Arnimem Nymburk obléhali a bombardovali, v srpnu 1634, kdy města dobyvše, obyvatelstvo napořád vraždili. Když mnozí v chrámě útočiště hledali, Saská soldateska vrazila dovnitř dveřmi na severní straně, kde nyní je barokní přístavek a všecky povraždila. Při tom uloupila vše, co se odnésti dalo, zvony, 42 centy mědi, jíž pokryta byla střech věže, drahocenné pergamenové kancionály aj. Na památku té události ony dvéře zůstávají stále zamčeny a 14. srpna slouží se smuteční bohoslužby.

Sasové se Švédy, 16.srpna 1634, dobyvše Nymburka, tímto vchodem, který jest na památku stále zavřen, vnikli do chrámu a povřaždili všecky zde ukryté nymburské občany.

Sotva byl chrám zhruba opraven, zhubil jej veliký požár dne 6.3.1686 tak, že teprv po 71 letech byl střechou opatřen a nuzně opraven. Teprve v letech 1862-66 podniknuta větší oprava. Důkladně pak restaurován v letech 1914-18 přičiněním Spolku pro slohovou opravu, jenž k tomu účelu po mnoho let příspěvky sbíral a podpory se strany země i státu se domohl.  (Spolek musejní)

Pokračujeme k hradbám a parčíkem k Labi.

Městské opevnění
Opevnění bylo stavěno ve 2. polovině 13. století, zejména za vlády krále Václava II. a dokončeno asi ve 30. letech 14. století, za vlády Jana Lucemburského. Jeho hlavní částí byla téměř 1600m dlouhá zeď s cihelnými líci, kterou zpevňovalo asi 45 hranolových věží. Do města se vjíždělo 4 branami a vcházelo jednou brankou fortnou. Na obvodu města probíhala další, mladší hradební zeď  - opuková -  a dva unikátně dochované vodní příkopy, kterými dodnes proudí říční voda.
Hradby byly silně poničeny za třicetileté války v 17. století, a přestože byly opraveny, postupně ztrácely svůj obranný význam a během doby začaly být rozebírány jako stavební materiál.
Úsek opevnění nad labským přístavem získal dnešní podobu při rekonstrukci arch Ludvíka Láblera v letech 1905 - 1910. Tehdy byly hradební úseky mezi věžemi doplněny ochozem a cimbuřím, původně však hradba vrcholila strmou pultovou stříškou a obráncům ke střelbě sloužily jen věže. Zbytky městského opevnění v Nymburce patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu v České republice.

Nezapomněli jsme navštívit kačenky a nutrie

"naše" cyklostezka

Kaplanka

Hradební věž Kaplanka je jednou z bašt nymburského opevnění. je to jediná původně obytná věž sloužící též jako sýpka pro blízkou faru.

Zdymadlo Nymburk

Turecká věž (stará vodárna)
renesanční vodárna z roku 1597, která přes mlýnský pohon zásobovala labskou vodou pět nymburských kašen, do dnešních dnů nedochovaných.

Šafaříkův mlýn čp. 266
mlýn v této lokalitě stával již od středověku. Jeho soukolí pohánělo i čerpací zařízení ve vedlejší Turecké věži. V interiérech jsou dodnes zachovány zbytky technologického vybavení - násypky, míchačka , vysévače, kapsové výtahy a další zařízení.
Při prováděné regulaci Labe a následné výstavbě elektrárny a zdymadla (1914 - 1924) byl zrušen jez na Labi a mlýn byl převeden na elektrický pohon z blízké elektrárny. Současně s tímto byla realizována nástavba nad barokní částí mlýna a byly zde osazeny nové stroje. Posledním majitelem, provozujícím mlýn, byl František Šafařík.
Šafaříkův mlýn je jedním z posledních, víceméně intaktně dochovaných velkých říčních mlýnů nejen na Labi, ale i v celých středních Čechách.  Mlýn je soukromým majetkem.

Vracíme se k autu  - ještě jednou kolem kostela sv. Jiljí

a divíme se podivné garáži, která má ve výjezdu lavičky. A ona je to další pamětihodnost!

Pravěká mohyla
Kostrový hrob v kamenné skříňce, uložený do opukové mohyly. Součást rozsáhlého pravěkého sídliště z pozdní doby kamenné, 3600 let př. Kr.
V hrobu ležela kostra muže v mírně skrčené poloze. K objevu došlo v r. 1994 při archeologickém výzkumu. Během turistické sezóny (duben  - říjen) je audiovizuálně zpřístupněn návštěvníkům.

A protože my výletujeme po celý rok, tak se na mohylu ještě přijedeme podívat.
Teď už raději honem do blízké hospody na oběd.

V textu čerpáno z informačních tabulí u objektů a také z mapy města.