Stránky

středa 3. srpna 2016

Porto - pobřeží a malované nádraží

Dny výletu: Út 31.5.2016 - Út 7.6.2016
Zkoumali jsme pobřeží na obou stranách od ústí řeky Douro.
Nejprve jedeme příměstským vlakem do městečka Espinho. Odtud vede podél pobřeží upravená stezka až k Portu.
Východiskem pro severní část pobřeží je čtvrť Matosinhos, dostupná městským autobusem.





Hned druhý den po příjezdu spěcháme ráno na nádraží Sao Bento. Je kousek od našeho hotelu a už myslíme, že musí být za rohem -  a nic. Ale vlastně ano, je kousek pod námi - jen sejít tu spoustu schodů.
Nádraží  z této strany připomíná pražské Masarykovo, jen uložené na dně takové menší propasti.
Tady už jsme skoro dole:


Samozřejmě k němu vede i schůdná ulice, ale naše první přiblížení proběhlo tudy. Tady je nádraží z druhé strany:


Nádraží bylo dokončeno v r. 1916. Vstupní hala je vyzdobena azulejos  -  malovanými  keramickými dlaždicemi s historickými výjevy, vesnickými slavnostmi a různými dopravními prostředky. Tady jsou ukázky:









Lístky na vlak si kupovat nemusíme - až do Espinha nám platí Andante turistická karta. Jen nesmíme zapomenout pípnout u validátoru, který je u každého nástupiště. V Espinhu se nijak nezdržujeme, spěcháme k pobřeží, těšíme se na oceán.
Ale dneska je opravdu moc horko, žádný vítr a oceán nijak nebouří - dělá jen malé vlnky.




Chvíli se brouzdáme, sbíráme mušličky a oblázky - trochu jsme se ochladili. Tak zas pokračujeme po stezce. Chodí, běhá a nordwalkinguje tu hodně nadšených domorodců, my se po chvíli v horku zase sotva vlečeme.





Ve stínu tunelu pod tratí pořádáme svačinu, koukáme na moře a korigujeme původní plány. Ztratili jsme ambice dojít až do Porta, stačí nám nejbližší vlaková stanice.
Tohle je pohled z tunelu:


Nejbližší vlaková stanice je v obci Granja [Granža]. Nádraží zdobí zas azulejos.






Cesta z Espinha do Granji je na mapě ZDE.

Do Porta dorazíme opravdu unavení, ale pak nám dojde, že už jsme dva dny neměli kávu. Byl to skutečný kávový absťák - malé silné espreso - a jsme zase fit!

Další dny se nám chodí už daleko lépe. Začal foukat čerstvý chladný vítr. A také pravidelně tankujeme malé kafíčko.

Jedeme autobusem 500, je patrový a sedíme nahoře vpředu, máme parádní vyhlídkovou jízdu. Vystupujeme v Matosinhos.
Je tady přístav s nápadnou budovou Terminal de Cruzeiros do Porto de Leixoes.  Od roku 2011 má Porto nové molo, kam mohou připlouvat obří výletní lodě - až do délky 300m.  Kromě "lodního nádraží"  je tu i vědecké a technologické centrum univerzity v Portu zaměřené na mořské zdroje.
Na budovu terminálu lze vylézt - celá stěna je přístupná, jsou na ní široké schody a jistě je odtud i krásná vyhlídka. My jsme tu však nebyli.

Tady je budova terminálu i s velkou výletní lodí z pláže Matosinhos.


Po této pláži jsme se procházeli a brouzdali několikrát. Při odlivu bylo do moře opravdu daleko.
Až doma jsem si našla odkaz o přílivu a odlivu v Portu. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je v Portu  asi tak 3m, největší známý rozdíl je 3,72m. A jak se čas přílivu a odlivu posunuje, je vidět v tabulce v odkazu.

při odlivu


Po pláži směřujeme k pevnosti Castelo do Queijo.


pevnost Castelo do Queijo
Pohled od pevnosti na pláž a budovu terminálu

Od pevnosti pokračujeme podél pobřeží k ústí řeky Douro -  asi 2,5 km. Je možné jít podél moře nebo po nábřeží, kde jsou místy stinné parčíky. Bloumali jsme tudy třikrát, poseděli na břehu, v parčících i v několika kavárnách. Koukali jsme do vln a představovali si, jaké by to bylo, kdyby u nás za sídlištěm, kde začínají pole, byla najednou pláž a šplouchalo moře...








Někdy byly trochu větší vlny, ale nějaké bouřlivé počasí jsme nezažili.

U ústí řeky Douro jsou mola s majáky, ke kterým se dá dojít. Jdeme k oběma.


Tenhle se mi líbí víc!



Někdy voda vyšplouchne až na molo!


Někteří z těch lidiček jsou rybáři, jestlipak něco chytnou?




Hvězdice tu položili  asi rybáři pro potěchu turistů.... 

Novější maják na konci delšího mola
Od majáků pokračujeme ještě kousek pěšky podél Doura

ústí Doura do Atlantiku
To už je nábřeží, ne pobřeží
Za chvilku narazíme na autobusovou zastávku a zas do města za památkami.

Cesta od Matosinhos k ústí řeky Douro je na mapy.cz ZDE.


2 komentáře:

  1. nádhera, moc pěkně jsi to nafotila. Ty kachle jsou moc pěkné, ale nevím proč, hned mne napadlo, jakto že nejsou posprejované.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju..No, vidíš - to mě ani nenapadlo, opravdu azulejos jsme posprejované neviděli. Přitom tam sprejové výtvory nechyběly...

      Vymazat

Děkuji za návštěvu, komentář mě potěší :)