Grébovka od jara do podzimu I.

Dny procházky: 28.5.,17.8.,13.11.2013
Do letoška jsem Grébovku (Havlíčkovy sady) skoro neznala. Přitom patří k největším městským parkům v Praze. Náleží Vinohradům, ale zasahuje také do Vršovic. Pamatuji si, že ve školních letech jsem sem chodila do přírodovědného kroužku. Utkvělo mi pitvání žáby, ale park vůbec. Na jaře jsem se začetla do kapitoly o Grébovce v druhém díle knihy Prahou s otevřenýma očima. Během roku jsme Grébovku navštívili už třikrát.
Byli jsme tady na Mapy.cz







Historie
Pěstovalo se zde víno už před Karlem IV, i za jeho vlády. Nejvíc ale toto místo zvelebil podnikatel Moritz Gröbe koncem devatenáctého století. Novorenesanční vila, nová vinice, Neptunova grotta (3 inženýři vysláni do ciziny na učenou, aby zbudovali to nejlepší). Na práce sám dohlížel, ale hotového díla si moc neužil. Po jeho smrti se už o areál nikdo tak nestaral. V roce 1905 dokonce hrozilo rozprodání pozemku na parcely. Ale pak byl koupen obcí Vinohrady a byl zpřístupněn veřejnosti. Grébovka se brzy stala velmi oblíbeným parkem.  V jeskyni byla restaurace a také malá zoo s krokodýli, medvídky a opičkami. Špatné časy nastaly za druhé sv. války. Ve vile bylo sídlo Hitlerjugend. Na konci války byla Grébovka poškozena bombardováním, zahynula i zvířátka ze zoo.
Po válce areál chátral, pouze hlavní vila byla zrekonstruována a byl tu  dům pionýrů a mládeže.
Po roce 1989 přešla Grébovka pod správu Městské části Prahy 2 a začíná rekonstrukce.

Procházky
Při jarní návštěvě jsme viděli, že se zde stále ještě pracuje v horní části parku.

Přicházíme  vchodem z Rybalkovy ulice. Vidíme stavební ruch, cesty se ještě pilně opravují. Míjíme dětské hřiště a tenisový kurt a hledáme Neptunovu jeskyni – grottu. Je už pěkně opravená. Před ní kašna bez sochy Neptuna, jen se soškami žabiček a želviček. V jeskyni spousta chodeb s pěknými průhledy na okolní domy, různé malé jeskyňky s posezením, nahoře terasa s větším posezením.

První patro:

Je to prolejzačka:

Pohled úplně shora. Iniciály Moritz Grobe.

Horní terasa

Od grotty je to kousek vzhůru

k romantickému jezírku s rybičkami, lekníny, mostkem a vodopádem.

A ještě výš směrem k východu do ulice U Havlíčkových sadů

v koutku je hřiště se stroji na cvičení. Je to dobré, klidné místo na cvičení i ty stroje jsou fajn.

Ale o fitparcích bude lepší samostatný příspěvek. Alespoń jedno nářadí na ukázku.

Odtud scházíme dolů k Viničnímu altánu. Při letní a podzimní  návštěvě je již rekonstrukce parku kompletně hotova. Cesty se mi líbí, přestože pařez a schody jsou z betonu, nepůsobí to zle.

Trochu níže přibyla ještě nová kašna. Krásná, jednoduchá - voda jen přetéká přes odkraj.

Pokračování zítra...