EHD: Vyhlídková věž s pečovatelskou službou, banka a poklad v budově matfyz, další pečovatelský dům, galerie s pěkným světlem a sv. Salvator

Den procházky Ne 8.9.2013 
V rámci EHD jsme toho dne "zdolali" kromě dříve uvedeného ještě dalších pět objektů. Dva byly domy s pečovatelskou službou. První - Dům U Taucerů,  v ulici U Zlaté studně na Malé Straně skýtal krásné výhledy z terasy. Druhý - Dům u sv. Urbana, v Týnské ulici 17 na Starém Městě měl příjemný romantický dvorek. Na Malostranském náměstí 25, na nádvoří nynější budovy fakulty matfyz je postavena bankovní dvorana a ve sklepních prostorech trezory, kde byl za první republiky skryt zlatý poklad čs. státu. Další zastávkou byla zajímavě osvětlená Galerie Nová Síň ve Voršilské ulici na Novém Městě a nakonec jsme navštívili kostel U Salvátora na Starém Městě.
Kde jsme byli  na plánku EHD




----------------
Dům U Taucerů, U Zlaté studně 1, Malá Strana
byl původně hostinec stojící na úpatí skály Pražského hradu. Péčí a nákladem Městské části Praha 1
byl tento renesanční a barokní objekt v letech 1998 - 2002 rekonstruován na dům s pečovatelskou službou. Z původního domu byly ponechány pouze obvodové zdi a v suterénu  malý sklípek z cihel se zaklenutým stropem. Dům je tedy uvnitř úplně moderní.

Po celkové rekonstrukci disponuje dům 12ti byty, pobytovou terasou a zahradou. Nechybí sesterna, jídelna s ohřívárnou jídel, klubovna, technické zázemí a výtah. Pro obyvatele jsou speciálně vybaveny koupelny, schodiště a podlahy.

Terasy sahají až k Jižním zahradám Pražského hradu

 Nově zbudované terasy jsou dělené na pobytovou část a část pro pěstování okrasných květin. Na schodištích k terasám je umístěno zařízení pro vyvezení klientů na vozíčku.

Z teras je opravdu krásný výhled. Ale zajímalo by mě, nakolik si ho klienti v praxi užívají. Schodů tam je spousta a  jak se tam dostanou lidé, kteří chodí ještě po svých, ale ztěžka, to si neumím představit.

A pohled do uličky U Zlaté studně (na konci vchod do hotelu/kavárny U Zlaté studně)

Trezory a hala bývalé státní banky ČSR
Malá Strana, Malostranské nám. 25
Nedávno jsme tady byli na promoci naší dcery H*, i když studovala jinou fakultu než matfyz, které tato budova patří. A vůbec jsme tehdy netušili, co se v tomto objektu ještě ukrývá.
Po vzniku Československé republiky v r. 1918 budova připadla ministerstvu financí. Pro potřebu Ústřední státní pokladny byla v nádvoří objektu postavena v letech 1922 - 1927 novoklasicistní bankovní dvorana.

Do sklepních prostor pod dvoranou byly umístěny trezory, které sloužily nejen pro soukromé bankovní schránky, ale hlavně zde byl skryt zlatý poklad nového československého státu. Vznik nezávislé centrální banky (Národní banka Československá v r. 1926) byl doprovázen přechodem k měně kryté zlatem. NBČ  byla povinna dohlížet na stanovený podíl krytí bankovek drahým kovem a hodnotnými cizími měnami.
Trezorové dveře

V šedesátých letech 20. století správu budovy převzala Matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity a budova začala sloužit ke vzdělávání. V letech 2001 - 2006 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Prostor bývalé bankovní haly ,se současným názvem "Laboratoř", vybavená spoustou počítačové techniky, je studenty využíván ke studiu a bádání. Ve druhém podzemním podlaží došlo k zachování autentických trezorových cel, které jsou využívány jako depozitář  pro knihovnu a archiv. Pečlivou a citlivou rekonstrukcí se podařilo zachovat historickou krásu nemovité kulturní památky a zároveň umožnit její současné důstojné využití.
Což se mi moc líbilo.

Dům U sv. Urbana
Týnská 17, Staré Město
Dnešní trojpodlažní objekt vznikl na pozůstatcích rozsáhlého gotického objektu s renesančními, barokními i klasicistními přestavbami. Od 15. století tu býval pivovar a sladovna. Navzdory titulu kulturní památka , dům neustále chátral, takže  z něktetých jeho částí zbyly jen nosné zdi, krovy a dřevěné stropy byly napadeny houbami a hnilobou a do nejvíce zdevastovaného severního křídla objektu, provizorně podepřeného, byl zakázán přístup.

MČ Praha 1 rozhodla, že dům opět postaví na nohy a určila mu funkci domu s pečovatelskou službou.Stavební povolení bylo vydáno v srpnu 1995. Do užívání byl  dům předán v lednu 1998.

Veranda v prvním patře

Pohled z verandy na dvůr

K dispozici je 18 jednopokojových bytů a jeden dvoupokojový. K bytům, které si nájemci zařizují vlastním nábytkem, patří předsíň, sprchový kout a WC. Soběstační klienti tu mohou bydlet jako v běžném nájemním bytě. Jedna z bytových jednotek je speciálně upravena pro vozíčkáře. Krátkodobému ubytování slouží tři jednopokojové byty, které mohou obývat staří lidé, jejichž děti potřebují na krátký čas odcestovat. Dům s pečovatelskou službou je vybaven denním stacionářem, jenž sestává z klubovny a místnosti pro odpočinek. V klubovně se setkávají senioři z celé prahy, poslouchají přednášky, mohou využívat jazykové kurzy, procvičují si paměť. Společná jídelna je zařízena pro 36 strávníků. Dům je vybaven soukromou ordinací lékaře, který přednostně poskytuje služby obyvatelům domu. Každý byt je vybaven vlastním pípátkem, jímž je spojen s pečovatelskou službou.


Galerie Nová síň
Nové město, Voršilská 3
Původně hospodářská budova, byla součástí raně barokního klášterního komplexu řádu sv. Voršily. Nárožní budova ulic Voršilská a Ostrovní byla radikálně přestavěna na výstavní pavilon. Galerie prošla v roce 2012 celkovou rekonstrukcí.

Prostor galerie vyniká především svou funkcionalistickou střídmostí a dokonale rozptýleným denním světlem ve výstavním prostoru.

Ještě mě zaujala lampa na střeše protějšího domu (Voršilská 8,10 - Deymův palác)

Kostel U Sv. Salvátora
Staré Město, Salvátorská ulice
Pozdně renesanční novostavba je největší pražský evangelický kostel zasvěcený Spasiteli (salvator - spasitel).

Za josefínských reforem byl kostel v r. 1784 odsvěcen a zrušen. Od r. 1796 se v něm usídlil mincovní úřad. Objekt bývalého kostela byl upraven pro potřebu výroby mincí, instalovány stroje, vystavěny žíhací pece a boční lodě kostela používány jako stáje. Mincovna  pracovala v kostele až do r. 1857. V r. 1863 dovolil císař českým evangelíkům, aby si kostel vykoupili zpět pro náboženské účely. V r. 1918 vzniká sloučením evangelických církví Českobratrská církev evangelická, jejíž salvátorský sbor v Praze 1 spravuje kostel U Salvátora dodnes. Mezi členy sboru nalezneme jména jako TGM a Fr. Palacký. U příležitosti čtyřstého výročí od zahájení stavby kostela byla na jaře 2011 dokončena náročná oprava Varhan U Salvátora. Jedná se o jedny z největších mechanických varhan v České republice. Varhany, které mají téměř tři tisíce píšťal a 47 rejstříků, postavil v roce 1865 pražský varhanář Karel Vocelka. Cena opravy dosáhla téměř k 20 milionům korun.

To už se mi líbilo na Noci kostelů, že se může na místa pro kněží nebo na kůr. Po straně u oltáře ležela tato pěkná věc - asi svícen nebo nevím?

Zdroje pro text: Letáčky ke Dnům evropského dědictví k jednotlivým objektům